škola
facebook
logo školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943
škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
Aktuality Kontakt Informace o škole Historie školy Časopis Dvojka Soutěž PLUS Počítačové kurzy Projekty Mapa webu
Studijní webŠkolní poštaZměna obědůŠkola OnLine
Páté číslo - 1999/2000
červen 2000


obálka

Obálku vytvořil Matěj Outlý




Zprávy redakce
Zprávy redakce

Před malou chvílí vyšlo poslední číslo našeho časopisu, časopisu Dvojka. S novým rokem budou na našich místech redaktorů, zpravodajů a grafiků úplně noví lidé, někteří z nás už budou pryč. Proto chci všem, kteří jak pevně věříme, budou pokračovat ve vydávání tohoto časopisu, popřát mnoho úspěchů. My, jakožto deváťáci, se chceme s vámi všemi rozloučit, máme vás rádi. Snad na brzkou shledanou...


Základní škola hory Olymp
Základní škola hory Olymp

Réka Struhárová 9.B, Anna Pešíková 7.B

Zeus vždy vládl bohům
Dnes čelí pan Tkadlec ředitelským hlodům.
Po jeho boku stojí věrně Héra
paní Holcmanová krotí zdejší éra.
Své spory řeší doma, nejlepší je, ale rozhlašovat je znova.
Pomocí rozhlasu, jde to jak po máslu.
Po chodbě jde spravedlnost
spolu s ní i moudrost.
Ptáš se kdož to soudcem ?
Ptej se spíše, kdo dětem rádcem.
Kdo jiný než Athéna, paní Květoslava Kněžourková ...
Cháron nevlídný to stařec
převážel přes řeku Styx mrtvoly
a dnes pan Převrátil si přes vzorec
láme hlavu s hranoly.
Eiréné-bohyně míru a dcera nejvyššího boha Dia.
Paní Čechová vždy o Anglii snila.
Běží, běží Amorek
náruč plnou tabulek.
Hadry, křídy létají
pan Hradecký se objeví :
Co si dneska spočítáme ?
Už jen čtyři šípy máme.
Koho dneska zastřelíme ?
Že by žačku puberťačku ?
Je tu někdo pubertální ?
Pan učitel, Vy jste první.




Otázky měsíce
Otázky měsíce

Olga Pokorná, Petra Masopustová 7.A

1.otázka Jaké budeš mít vysvědčení ? myšlenky na vysvědčení
2.otázka Jak se těšíš na prázdniny ?
3.otázka Co očekáváš od příštího roku ?
4.otázka Kam bys chtěl(a) na prázdniny ?

Váňová Věra, 9.B
  1. Nevím.
  2. Hodně.
  3. Budu na jiné škole, nevím.
  4. Na Havaj.
Petra Součková, 6.A
  1. Nevím.
  2. Hodně.
  3. Nevím.
  4. Do Krkonoš.
Pavel Hart, 7.A
  1. Snad dobrý.
  2. Hodně.
  3. Zlepšení ve všem.
  4. Do Ruska za babičkou.
Kristýna Kasardová, 7.A
  1. Šílený.
  2. Jo, těším se.
  3. Lepší vysvědčení.
  4. Na Tahiti.
Michal Doležal, 7.B
  1. Snad dobrý.
  2. Víc než na školu.
  3. Nic moc.
  4. Někam k moři.
Hana Zemanová, 9.B
  1. Poslední.
  2. Hmm, nic moc, akorát na tábor.
  3. Se bojím, ale to tam nepiš, napiš něco inteligentnějšího, ať vypadám chytře.
  4. Na Kanáry.
Ondřej Petera, 8.B
  1. Dobrý.
  2. To se nedá vyjádřit.
  3. To samý jako od tohohletoho.
  4. Do Malibu.
Radka Pokorná, 9.B
  1. Né, nepiš to tam, nepůjčím ti tričko.
  2. Ha, ha, ha, když pojedu s tebou tak ne.
  3. Jen to nejhorší.
  4. Do Pelhřimova, do krematoria, abych si prohlídla, do čeho jdu.
Martin Šedina, 6.B
  1. Špatný.
  2. No, dost.
  3. Nevím.
  4. Do vesmíru.
Petr Komberec, 7.B
  1. Dobrý.
  2. Těším se.
  3. To nejhorší.
  4. Do Řecka.



Sympatičtí a krásní lidé
Sympatičtí a krásní lidé
roku 2000 na naší škole
roku 2000 na naší škole

Šárka Doupalová, Boglárka Struhárová 9.B

Rozhodli jsme se udělat průzkum po naší škole a zjišťovali jsme, jací lidé jsou v jednotlivých třídách sympatičtí a jací se líbí.

Vysvětlivky :  S - sympatie, K - krása

Amorek 6.A
S - Martin Cepek, žádná
K - Martin Cepek, žádná

6.B
S - Jana Bělinová, Martin Šedina
K - Ilona Mazurková, žádný

7.A
S - Lukáš Poula, Veronika Sládková
K - Jakub Vojtíšek, Lucie Tomíšková

7.B
S - Roman Kejklíček, Štěpána Severová
K - Ignác Jandák, Anna Pešíková

8.A
S - Hana Havelková, Michal Pokorný
K - Tereza Formánková, Michal Pokorný

8.B
S - Vít Holub, Radka Ryzáková
K - Jan Buchta, Zdena Koutná

9.A
S - Pavlína Vopěnková, Tomáš Kopic
K - Lucie Straková, Tomáš Kopic

9.B
S - Jan Váňa, Šárka Doupalová
K - Jan Martínek, Hana Zemanová


Na návštěvě v 1.A
Na návštěvě v 1.A

Lucie Dočekalová, Lucie Kučerová 8.A

Naposledy v tomto školním roce jsme připravily pro Honzu a pro Terezku, už skoro druháky, několik otázek.
Naše otázky :

  1. Jak se těšíte na vysvědčení ?
  2. Co byste si přáli nebo co očekáváte za svoje vysvědčení ?
  3. Jaké si myslíte, že budou známky  ?
  4. Kam pojedete o prázdninách ?
  5. Jak se těšíte do 2.třídy ?
prvňáček Tereza Klocová, 7 let
  1. Velmi se těším na svoje první opravdové vysvědčení.
  2. Za vysvědčení dostanu pěkné letní boty.
  3. Myslím, že jsem se celý rok snažila, měly by být jen samé pěkné známky. Počkejte do 30.6., pak vám je ukážu.
  4. O prázdninách se těším na chatu, kam pojedeme s rodiči, a možná se podíváme i někam do ciziny.
  5. Moc se těším do druhé třídy, tak po prázdninách !
Jan Ulrych, 7 let
  1. Na mé vysvědčení se vůbec netěším.
  2. Za vysvědčení dostanu peníze. Konečně !
  3. Na svoje první vysvědčení nejsem moc zvědavý, takže si umíte představit, jaké asi bude.
  4. Moc se těším na soustředění, kam jedeme s fotbalem.
  5. Taky se moc těším do druhé třídy.
Závěrem : Všechny děti z 1.A jsou netrpělivé a už se nemohou dočkat, až jim paní učitelka Doubravová rozdá v pátek 30.června vstupenky do 2. třídy !


Žákovské pětadvacatero
Žákovské pětadvacatero

Radek Tichý, 9.A

  1. Příchod do školy - S nasazením života
  2. Chodba před sborovnou - Nebezpečná stezka
  3. Sborovna - Sídlo nepřátel
  4. Vstup do třídy - Krok do neznáma
  5. Naše třída - Planeta opic
  6. Příchod učitele do třídy - Válka začíná
  7. Volná hodina - Sůl nad zlato
  8. Třídnická hodina - Rozsudek
  9. Hodina matematika - Waterloo
  10. Zkoušení ze zeměpisu - Smrt v sedle
  11. Napovídání - Zásah v pravou chvíli
  12. Jednička z matematiky - Poklad na Stříbrném jezeře
  13. Klasifikace - Vynález zkázy
  14. Dostat jedničku - Zázraky se dějí jen jednou
  15. Přestávka - Zlatý věk grotesky
  16. Hlásící se žák - Dobrodruh v Istanbulu
  17. Hodina přírodopisu - Švábi na zdi
  18. Učitel - Mistr kat
  19. Žák u tabule - Voják v poli
  20. Učitel a žáci - Vojna a mír
  21. Pětka v žákovské - Problém všedního dne
  22. Konec vyučování - Osvobození
  23. Vysvědčení - Smlouva s ďáblem
  24. Konference - Ples upírů
  25. Prázdniny - To zlaté slovo svoboda



Otázky z ulice
Otázky z ulice

Jiří Michálek, Jan Tasch 9.A

1.otázka Pamatujete se na své poslední vysvědčení ze základní školy ?
2.otázka Co myslíte ? Mají to dnes žáci lehčí nebo těžší ?
3.otázka Vrátili byste se do školních lavic ?

Libor 29
  1. Ano, ale radši bych si to nepamatoval.
  2. Jak se to vezme, jak kdo chce, ale spíš lehčí.
  3. Asi jo, je to lepší než v práci.
Andrea 17
  1. Ano, měla jsem tři dvojky.
  2. Myslím, že lepší.
  3. Ano, vrátila.
jó ta léta studentská Iveta 36
  1. Ano, na známky už si moc nepamatuji, měla jsem asi dvě trojky.
  2. Asi lehčí.
  3. Ne, nejsou za to peníze.
Ivan 52
  1. Ne.
  2. Nevím.
  3. Asi ne.
Eva 22
  1. Pamatuji si ho, byla jsem za něj doma pochválena, měla jsem samé jedničky.
  2. Žáci to mají ve škole možná těžší, možná lehčí, závisí to na žákovi.
  3. Já jsem na vysoké škole, tak ne.
Jirka 42
  1. Ano, pamatuji, nějaká trojka byla.
  2. Mají to lehčí.
  3. Možná ano.
Josef 31
  1. Nepamatuji.
  2. Těžší.
  3. Asi ne, musím živit rodinu.
Lucka 18
  1. Měla jsem dobré známky.
  2. Podle mně lehčí, ale jak se to vezme.
  3. Nevím, jestli bych se vrátila, ale nerada jsem opouštěla základní školu.
Veronika 38
  1. Moc jsem se na vysvědčení netěšila.
  2. Nevím, podle mě lehčí.
  3. Ráda bych se vrátila do lavic, ale jenom na pár minut.
Pavel 72
  1. Nepamatuji si to, ale určitě jsem měl dobré známky.
  2. Nou koment, těžší.
  3. Ne, už jsem na to moc starý.



Přijímací zkoušky
Přijímací zkoušky

Šárka Doupalová, 9.B

17.4. Den, na který jsem se ani trochu netěšila. Den mé první, v životě důležité, zkoušky. Zkoušky na střední školu.
Byla jsem už od rána velmi nervózní. Věděla jsem, že mám jít na ústní pohovor, ale stále byl ve mně špatný pocit, že se stane něco neočekávaného, něco, co mi překazí hladké přijetí. Tuto nejistotu na mě přenesla i trochu moje mamka, která byla snad nervóznější víc než já.
Stála jsme před kolínským gymnáziem a netrpělivě jsem přešlapovala se svojí kamarádkou v očekávání, co se bude dít. Po chvíli jsem zjistila, z tabule s informačními papíry, že nebudu absolvovat ústní pohovor, ale písemné zkoušky. Nevěřila jsem tomu, ale přes to se ve mně ten špatný pocit zvětšoval. V ředitelně mou špatnou předtuchu potvrdili. Dělám písemné zkoušky. Zatmělo se mi před očima, začala jsem brečet jako malé dítě. Ani nevím, jak jsem se dostala do první lavice ve třídě, kde se měly konat písemné zkoušky.
Po chvíli pro mě přišel nějaký muž a vedl mě k zástupci ředitele. Hned se ve mě objevila jiskřička naděje. Oni se spletli. Určitě se spletli. Dělám určitě jenom ústní pohovor. Nespletli, jenom mi znovu vysvětlili, proč dělám písemné zkoušky. Zase ty kruhy před očima.
Seděla jsem v tý první lavici a měla pocit, že jsem všechno zapomněla, všechny vzorečky, početní výkony a další důležité věci. V hlavě mi stále hučelo a vůbec mi nedocházelo, co by se mohlo stát, kdybych se nedostala.
Psala jsem diktát. Ani nevím, co v něm bylo. Celou dobu jsem myslela na matematiku, jak ji napíšu, na lidi, který zklamu, na lidi, kteří mi věří, že ty zkoušky udělám. Postupem času jsem se ale začala uklidňovat.
Písemné zkoušky jsem nakonec úspěšně složila a nad tímto dnem se už jenom usmívám.


Hana Zemanová, 9.B

Sama jsem přijímací zkoušky sice nedělala, ovšem nemohu říct, že bych si je dostatečně neužila. Držela jsem palce samozřejmě celé třídě, ovšem nejsilnější stopu, dokonce silnější než můj pohovor, ve mně zanechal průběh přijímacího řízení mé nejlepší kamarádky Šárky.
Byl to šok. Asi jako když usnete na slunci a někdo na vás vyleje kbelík ledové vody. Šárka se začíná celá klepat a vyjeveně sleduje zástupce ředitele gymnázia, zřejmě v domnění, že jde o špatný vtip. Až teď, přibližně 20 minut před začátkem, se dozvídá, že bude dělat písemné zkoušky. Hlavně ať nebrečí ! Snažím se jí všemožně uklidňovat : "Když nejde o život, tak nejde o nic !" Ovšem hned se nad svým výrokem zarážím. Jakto, že nejde o život. Jistě, bude dál žít, ale co její sny a plány do budoucna. Toto ovšem nahlas nevyslovuji. Raději stále opakuji slova typu : "Ty to zvládneš, máš na to." A musím přiznat, že tím uklidňuji částečně i sama sebe. Šárka však příliš uklidněně nevypadá, a tak sundávám z ruky prstýnek a podávám jí ho : "Pro štěstí. Mně ho vždycky přinesl, tak teď by mohl pomoct i tobě." Povedlo se. Lehce se na mě usměje, natáhne si prstýnek a odchází do třídy už alespoň trochu vyrovnanější.
Stojím na chodbě a nevnímám okolí. Stejně jdu až poslední, ale víc než nějaký pohovor mě teď zajímá dění ve třídě několik metrů ode mě. Soustředěně drhnu prázdné místo na ruce. Drž se, proboha, drž se, fandím v duchu kamarádce a doufám, že se skutečně drží. Jak ráda bych jí teď nějak pomohla, ale vím, že toto je teprve začátek, první zkouška, zkouška, kterou musí každý zvládnout sám, kde už vás nikdo nebude vodit za ručičku, nikdo to neudělá za vás.
Samotný pohovor jsem prožila jako ve snách. Nemyslela jsem sice na Šárku, ale dalo by se říct, že jsem nemyslela vůbec na nic. Tak nějak systematicky jsem zodpovídala dotazy tamních profesorů, kteří i z naprosto jednoduché otázky chtěli vytěžit maximum, a tak zabíhali do detailů. Nejvíce mě rozhodily jejich věčné otázky proč. Protože bagr ! myslela jsem si, ale nahlas jsem neřekla nic.
Odcházím, ale necítím se jako vítěz. Myslím na všechny své spolužáky, jak si asi vedou. Absolutní úleva a pocit radosti se u mě dostavil až druhý den, kdy jsem zjistila, že se svou nejlepší kamarádkou budu chodit do jedné třídy ještě minimálně další čtyři roky a také většina mých spolužáků se na školy dostala, nebo se dostane na odvolání, v nejhorším případě je vezmou na druhou školu.
Říká se, že toto byl teprve začátek, a že další zkoušky budou těžší a těžší. Tak nějak si nedokážu představit například maturitu.


Strasti v můj velký den
Boglárka Struhárová 9.B

Uplynula už řada dnů od chvíle, kdy jsem se potila v cizí školní lavici a řešila neskutečně těžké a pro mě na první pohled nevyřešitelné příklady. O čem to vlastně mluvím ? Byl to den přijímacích zkoušek na střední školu. Cítila jsem se jako vymačkaný citron, který ztratil všechny vědomosti při zhlédnutí 1. úkolu v testu českého jazyka. Před tím jsem na to ani nepomyslela, že bych byla tak bezmocná. Domnívala jsem se, že jsem nad věcí a musím to zvládnout bez pochyby. Jenomže nic z toho nebyla pravda. V tom okamžiku jsem měla v hlavě tolik otázek, co tam dát za i tvrdé nebo měkké. Má to být velké písmeno ? A kde má být čárka ? Některé výrazy jsem ani neznala. Na konci našeho vymezeného času, kdy jsem si myslela, že už jsem vyčerpala všechny svoje vědomosti, jsem čekala jen na poslední slůvko učitelky: "Odložte tužky a poslední v řadě sbírá práce." Po několika minutách přestávky jsem se ocitla před odměřenými zraky pana "velkého" tedy tím myslím pana profesora matematiky. Rytmickým pohybem nám začal rozdávat papíry, kterými velice šetřil a přitom blekotal pravidla testu. Nic jsem z toho nezaregistrovala. I přes to, že byly příklady velice lehké, jsem ztroskotala na nejlehčím, protože jsem v té chvíli hledala nové nebo snad chytřejší řešení. Nakonec jsem ten příklad vzdala a dokončila to otazníkem. Myslela jsem si že to snad všechno vyřeší. Moje nejtěžší chvíle nastala při čekání na výsledky. Co když mně tam nevezmou ? Kam půjdu ? Pošlou mě zase do devítky na základní školu ? Vždyť to mi nemůžou udělat. Po několikahodinovém čekání plném obav jsem dostala na všechno odpověď. Stačilo jediné slůvko - přijatá - a cítila jsem se, jako kdybych dokázala i létat. Ovšem to by nešlo. To je jen moje představa


Honza Váňa 9.B

Přijímací zkoušky byly určitě velmi důležitou věcí v mém dosavadním životě. Jelikož mám tyto zkoušky za sebou, můžu si zhluboka oddechnout.
Poněvadž jsem měl dobré vysvědčení z poloviny devátého ročníku, šel jsem na přijímací pohovor, a právě zde vidím největší slabost přijímacích zkoušek. Vezměme si průměrného žáka na nějaké vesnické škole. Nerad srážím úroveň vesnických škol, ale musím to udělat, i když znám vesnické školy s velmi kvalitní výukou. Na žáka jsou na takovýchto školách kladeny menší požadavky, a proto může mít samé jedničky, i když by na nějaké jiné škole měl se svými znalostmi třeba trojky a čtyřky, což je vůči žákům z obtížnějších škol nespravedlivé.
Díky tomu, že jsem dělal jenom pohovor, jsem ani neměl nijak velkou trému, ale kdybych řešil zkoušky písemně, asi bych optimismem nepřekypoval. Myslím si, že je velmi náročné na psychiku uvědomovat si, že teď prostě musím a že jakýkoliv výpadek znamená následné nepřijetí. Ono se lehce říká: "To zvládneš," nebo : "Ty seš z matematické třídy, takže se musíš dostat bez problémů," ale když už sedíte v místnosti s tužkou v ruce a musíte se plně soustředit na následující chvíle, tak máte puls alespoň 120 za minutu a do smíchu vám rozhodně není.
Z mých přijímacích zkoušek jsem si moc zážitků neodnesl. Všechno probíhalo v klidu a v pohodě. Spíš jsem při pohovoru přemýšlel o svých spolužácích, kteří se ve stejné chvíli museli mořit nad písemkami.
Na závěr bych chtěl napsat, že každý, kdo udělal přijímací, je hoden našeho uznání a že ten, kdo se naopak nedostal, není oproti ostatním hloupější, ale měl prostě jenom velkou trému a notnou dávku smůly.


Výroky učitelů
Výroky učitelů

Vladimíra Šámalová: CH

uč.: Takže za 4 !
žák: Cože, vždyť jsem to uměl ?
uč.: Ale s nápovědou! Chceš 3 ?
žák: Dobře, 3 jo.
uč.: Tak píšeme za 3.

"Vysvědčení z 9.třídy, to budete mít jen jednou. A to myslím vážně !"

"Acetylen nebo já už nevím co !"

"Příště tešt od začátku !"

"Zpaměti řeknu vaše hodnocení !"

"Honzo, abys měla dobré známky, musela by ses hodně učit."

"Uděláme si test v pondělí !"

"Ty snad spíš, no ty seš bezvadná holka, to je dobrý takhle spát, to už i na některých úřadech spí. To už v ňákých zemích maj povolený, už to čeká jen na nás."

"Podívej, síran ! Co to tam je ? Hašlerka ! Hašlerku do síranu ! Podívej se, jak je vobalená....."


Vladimír Hradecký: M

23.5.2000
"Rovnoběžná rovina s "pí". Teda rovina nikdy nespí, stejně jako čert. Ha, ha ,ha..."

7.6.2000
uč.: Jaké jsou obě poloviny tohoto dvojjehlanu ?
z lavice se potichu ozve: Stejně křivý !
uč.: Správně, jsou shodné !

10.4.2000
žák: To je hromadnej náčrtek !
uč.: Na hromadnej náčrtek se ti můžu vykašlat. To tam budeš mít taky hromadnou odpověď ?

13.4.2000
uč.: Ten sešit má být obalen !
žák: On je obalen.
uč.: No,...ajo,..to je dobře...


Daniela Novotná: Čj, Vv

31.5.2000
uč.: Ivane, já tě neznat, tak si myslím, že seš dementní.
žák: Spíš ty přechodníky jsou dementní.
uč.: Ale ty vypadáš jako dement, i když berem čárku v souvětí.

31.5.2000
uč.: Utvoříme přechodník: nesa, nesouc, nesouce.
žák: To je ňáký divný !
uč.: Správně, přechodníky jsou divný.

6.4.2000 - Vv
uč.: Ty šupiny jsou jak tašky na střeše.
žák: Jsou geneticky upravené.
uč.: Ty mi taky někdy připadáš geneticky upravenej.


Marie Ryšánová, Děj

učitelka 24.5.2000
žák: Paní učitelko, napište to na tabuli.
uč.: Já to psát nebudu, protože mě bolí oči. Padá mi tam křída !

14.6.2000
žák: Paní učiteko, jste tady v pátek ?
uč.: Já jsem tady vždycky, když mě něco neodfoukne !

"Támhleta poslední šestka vzadu,1,2,3,4,5."

"Holky, už mě pěkně štvete ! Jste protivný a trapný, jestli víte, co to znamená ?"


Slovo na závěr
Slovo na závěr

šéfredaktor

Chci se omluvit všem učitelům, kteří od tohoto časopisu očekávali víc. Kteří očekávali, že zde budou výsledky různých soutěží a vůbec si od tohoto časopisu slibovali něco, co jsme nesplnili.
Já ale mohu s klidným srdcem říct, že práce na tomto časopisu nebyla zbytečná a že potěšila mnoho lidí. Děkuju všem, kteří tento časopis drželi na své cestě tímto školním rokem za ruku, všem těm, kteří se na něm podíleli a bez nichž by tento časopis nebyl. Myslím, že bychom jim všem měli vyslovit upřímný obdiv. Na shledanou !


Redakční rada
Redakční rada

Na vydání 5.čísla DVOJKY se podíleli:

Techničtí redaktoři Odborní poradci
  • Jan Váňa
  • Zdeněk Gregor
  • Matěj Outlý
  • Mgr. Květa Kněžourková
  • Mgr. Vladimír Hradecký
Zpravodajové
  • Šárka Doupalová 9.B
  • Hana Zemanová 9.B
  • Boglárka Struhárová 9.B
  • Réka Struhárová 9.B
  • Jan Tasch 9.A
  • Jiří Michálek 9.A
  • Radek Tichý 9.A
  • Lucie Dočekalová 8.A
  • Lucie Kučerová 8.A
  • Anna Pešíková 7.B
  • Olga Pokorná 7.A
  • Petra Masopustová 7.A
Grafici
  • Boglárka Struhárová 9.B
  • Réka Struhárová 9.B
  • Jan Krch 9.B