škola
facebook
logo školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943
škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
Aktuality Kontakt Informace o škole Historie školy Časopis Dvojka Soutěž PLUS Počítačové kurzy Projekty Mapa webu
Studijní webŠkolní poštaZměna obědůŠkola OnLine
Druhé číslo - 2005/2006
prosinec 2005

obálka

Obálku vytvořil Pavel Michalička



Zprávy z redakce
Zprávy z redakce

Zdravíme všechny!
Vítejte u našeho (vašeho) dalšího čísla. Všem, co se na tomto časopise podíleli, děkujeme: přednostně Pavlovi Michaličkovi za grafické spracování.
V tomto čísle se můžete dočíst o různých akcích, které pořádala naše škola. Ani tentokrát nechybí váš oblíbený M.E.Z.E.K. Děkujeme za zakoupení a přejeme spousty zábavy s časopisem a krásné vánoční svátky.
Za redakční radu Alimajdonoš
(Alesja Anisimová a Magdaléna Novotná z 9.B)


redakční rada



Výlet do Botanické zahrady v Liberci
Výlet do Botanické zahrady v Liberci

Kamča a Vlaďka

masožravkaDne 11.10.2005 se naše třída 9.B a 6.A vydala na exkurzi do botanické zahrady. Po dvouhodinové cestě autobusem jsme dorazili do liberecké botanické zahrady.
Hned po vstupu nás pan učitel Škarvada všechny svolal a vysvětlil nám, co bude naším úkolem. Měli jsme se rozdělit do skupinek, shánět si fotky a psát si naše poznatky a zajímavosti. My dvě jsme si nejdříve prohlédly venkovní expozice, kde se nachází mnoho zajímavých květin a mezi nimi i Vlaďky oblíbená růže Rose guajard. Poté jsme se vydali do pavilonů. Prošli jsme jich všech devět a viděli v nich orchideje, sukulenty, kaktusy, bonsaje, masožravé rostliny a spoustu dalších zajímavých rostlinek.
Výlet se všem moc líbil. Vůbec jsme totiž netušili, že nás to bude tak bavit.
Pokud chcete vědět o liberecké botanické zahradě více, určitě se běžte podívat na nástěnku do učebny chemie, kterou vytvořili naši spolužáci z podkladů získaných při samotné návštěvě (náš osobní názor je, že se jim to opravdu moc povedlo, a stojí to za zhlédnutí), nebo na její webové stránky www.botanickazahradaliberec.cz. Dozvíte se na nich pár zajímavostí, jako třeba, že náš výlet vedl do nejstarší botanické zahrady České republiky. Již překročila věk 110 let. A její návštěvnost také není zanedbatelná. Za rok ji navštíví průměrně 200 000 lidí! Pokud vás toto naše krátké povídání o liberecké botanické zahradě zaujalo, neváhejte a jeďte se tam podívat!!!


Den otevřených dveří
Den otevřených dveří

Magda Novotná, 9.B

15.listopadu se konal den otevřených dveří. Nejen, že jsem opravdu celý den měli dveře otevřené a odemčené, ale jak se říká návštěvy jsme přijímali s otevřenou náručí. Hned v přízemí jsme číhali my - deváťáci. Všechny jsme vybízeli k velké autogramiádě abychom návštěvy měli řádně zaznamenané. Poskytovali jsme i průvodcovské služby a pro všechny co se chtěli o naší škole něco dozvědět, jsme nejen odpovídali na všechny otázky, ale měli jsme i připravený takový menší program.
Tak třeba 8.B si připravila pohádku v angličtině a to Sněhurku a sedm trpaslíků. Dále pak pan učitel Škarvada a jeho "svěřenci" z biologického kroužku destilovali švestkový kvas a mohli jste se od nich i dozvědět jak se vyrábí alkohol a jaká rizika a nástrahy jeho konzumace obnáší. Deváťáci s paní učitelkou Kněžourkovou také připravili v kuchyňce pohoštění. Samozřejmě se ostatní žáci normálně učili, avšak kdokoliv se do výuky mohl jít podívat. Mimo rodičů a kamarádů se na naší školu přišli navštívit i členové kolínské automobilky TPCA viceprezident Jean Pierre Chantossel, generální manažer HR&GA Jan Doskočil a tiskový mluvčí Matěj Matolín.
Myslím, že všem se naše pojetí líbilo.


Zajímavosti - barvy
Zajímavosti - barvy

Sabina Vlasáková 9.A

PROČ JE...?

...bílá pivní pěna?

Je lhostejné, je-li pivo světlé nebo tmavé, jeho pěna se vždycky jeví bílá. Bublinky plynu, které nápoj obsahuje, tvoří pevné mýdlovité struktury, které lámou světlo do všech stran. Tím dojde ke smíšení všech barev spektra a výsledkem je bílá.

...tmavý dešťový mrak?

Mraky jsou podobný případ jako pěna, proto vypadají bílé. Když je ale mrak těsně před začátkem deště naplněný vodou, hustší prostředí sluneční paprsky blokuje, místo aby je rozptylovalo. Vznikne stín a mrak vypadá tmavý.

...červený západ slunce?

Při východu a západu slunce musí paprsky urazit největší vzdálenost. Světelné frekvence blízké červené barvě se jeví mnohem výraznější.

...modré nebe?

Molekuly, z nichž se skládá atmosféra, mají přesný tvar, aby rozptýlily světlo o vlnové délce modré a fialové barvy. Zbylé barvy procházejí dál, modrá se rozptyluje po celém nebi.

...duhový povrch CD?

Když se světlo oboustranně láme na nějakém transparentním povrchu, jako je kompaktní disk nebo mýdlová bublina, vzniká efekt interference záření podobný duze.

...dvoubarevné 3D brýle?

Trojrozměrné animace jsou optickými iluzemi. Když se použijí filtry komplementárních barev, jako červená a modrá, každé oko vidí barvy v odlišné škále. Mozek potom chybně vyhodnotí, že obrazy jsou v různých hloubkách.


Věštění z kávové sedliny
Věštění z kávové sedliny

Kamila Vejdovská

kávová zrna Co na to potřebujete: hrníček, kafe nebo nedrcený čaj a hlavně FANTAZII Jak na věštění

  1. Šálek nesmí být úzký ani vysoký a uvnitř pestrobarevný. Jednoduše řečeno, musíte do něj dobře vidět.
  2. Obsah šálku musíte dopít, až na pár kapek na dně. Pak vezměte šálek, jemně s ním zleva doprava zakroužíte a pak ho rychle, ale opatrně (aby se nerozbil) překlopíte na podšálek.
  3. Tři minuty vyčkejte, než všechna voda steče a sedlina trochu vyschne. Pak vezměte šálek za ouško a obraťte ho zas opatrně zpátky. Od téhle chvíle s ním musíte pohybovat co nejmíň, aby se vytvořené mapy neslily zpátky a nevznikl jiný obrazec.


Významy symbolů

Dům: jednoznačně dobré znamení. Důležitou roli sehraje rodina, lépe řečeno dobré rodinné zázemí.
Hůlka, hůl, tyč na konci zahnutá: záporný symbol, který většinou varuje před nebezpečím.
Květina: symbol krásy, a obdivu. Jestli je jedna a je rozkvetlá, znamená to lásku druhé osoby. Jestli je to celý pugét, jde o obdiv a dvoření celé party, více lidí.
Kočka: tajemno a zrada, nejspíš od někoho, kdo se tváří jako přítel. Záporný symbol, který negativně ovlivňuje všechny neutrální symboly...
Koruna: znamení úcty ostatních lidí, kteří si tazatele váží hlavně pro jeho morální činy. Kladné znamení.
Kotva: samotná na stěně hrnečku, znamená záležitost, která se dá jen těžko řešit. Když se dotýká jiné kresby, znamená nutnost řešit problém vzniklý v souvislosti s tou kresbou.
Letadlo: cesta, záleží na sousedních symbolech, jak to nakonec dopadne...
Postava: obrysy postavičky znamenají nečekaný milenecký vztah.
Schodiště: znamená cestu vzhůru k úspěchu a splnění snů. Pokud je hodně vratké a nepravidelné, znamená to, že tazatel musí za úspěch bojovat.
Slunce: nejsilnější kladný symbol, který přebíjí všechny záporné. Znamená radost, lásku a veliké štěstí.
Zvířecí symboly: jejich významy bývají podobné jako vlastnosti, které jsou jim připisovány. Slon znamená moudrost a štěstí, lev sílu, pes věrnost...


Nechuťárny
Nechuťárny

Rut Junová a Jana Váňová 8.B

Nechuťárny Blíží se čas Vánoc a s ním i tradiční přejídání cukroví a jiných pochoutek. Občas se podivíme, co všechno skončí v našich bříškách, a tak nás napadlo pozeptat se v naší třídě (8.B), co všechno dokázaly strávit jejich útroby. Zde se vám chceme pochlubit s těmi nejzajímavějšími "zákusky" :o)

Rutka Junová: Má opravdu bezedný žaludek. Snědla např. jablko z vosku, Gabčinu gumu, plastelínu, omítku, křídu a také cucala modrou skalici. Občas se divím, že je ještě mezi námi. Mimo jiné se s každým vsází, že dokáže na ráz vypít 1,5 litru šťávy apod. a zatím snad nikdy neprohrála.
Gabča Vecková: Když se jednou naštvala na ségru, tak se do ní jednoduše zakousla a nepustila... A jako oblíbenou pochoutku má syslí bobky.
Honza Motýl: V dětství běžně pojídal knoflíky a jednou v návalu zlosti snědl písemku, ze které dostal trojku.
Filip Sládeček: Rád si pochutnává s kočičkou na masíčku pro kočky. A po položení otázky:"Co jsi snědl v životě nejnechutnějšího?" na místě spapal igelitový pytlík.
Jeník Krúpa: Když byl ještě malý, snažil se ho jeho brácha otrávit vším, co bylo v kuchyni zrovna po ruce. Tomu se říká blažené dětství. A párkrát se mu podařilo spolknout cvrnkací kuličku.
Milan Štětina: Vsadil se s kamarády, že sní tužkovou baterii a zřejmě nerad prohrává, protože za chvíli už byla v něm.
Radek Oliva: Tak ten si zase pochutnal na hnojivu pro kytičky.

Upozornění: V zájmu vašeho zdraví se raději nepřesvědčujte, jestli je opravdu možné sníst uvedené pochoutky. A ujišťujeme vás, že všechny údaje v článku jsou skutečně pravdivé. Nevěříte? Věřte :o)


Anketa s prvňáky
Anketa s prvňáky

Daniel Veselý, David Mužík, Miloš Fišera, 8.B

  1. Čeho se nejvíc bojíš?
  2. Co si nejvíce přeješ?
  3. Máš rád(a) horory?

Péťa Bašta, 1.A
  1. Čertů!
  2. Snowboard.
  3. Jo.
Viktorka Kalendová, 1.A
  1. Čertů.
  2. Ségru.
  3. Ne!
Jan Kohout, 1.A
  1. Ničeho (nevěřícně kroutí hlavou).
  2. Autíčko hotwheels.
  3. Co?...Jo.
Anetka Homanerová, 1.A
  1. Pavouka!
  2. Počítač.
  3. Ne-e.
Honza Hrudka, 1.A
  1. Ničeho.
  2. Nic.
  3. Jo.



Domy U...
Domy U...

Pavel Zahajský, 9.A

Dříve domy neměly číslo popisné, ale měly název. Převážně se tato označení už nepoužívají, tak bychom se na ně mohli podívat. Možná, že některé znáte.

Příklady některých domů:

U arciknížete Štěpána = budova čp.80 na Kutnohorském předměstí
U Bílého anděla = šenkovní dům na nároží ulic Rubešova a Kutnohorská čp.54
U Bílého beránka = dům čp.6 v ulici Pražská
U Bílého lva = úzký dům čp.65 v lokalitě křížících se ulic Husovy a Rubešovy
U Černého koníčka = barokní hostinský dům s pivovarem čp.45 na východní straně náměstí
U Černého kříže = budova čp.71 na severní straně náměstí
U Černého orla = měšťanský dům čp.91 na nároží západní strany Karlova náměstí a Pražské ulice
U Červeného jelena = čp.72 na severní straně náměstí při hradební zdi
U Červeného raka = měšťanský dům čp.70 v ulici Husova; původně se nazýval U Modrého raka
U Dupáčků = měšťanský dům čp.60 v bývalé Labské ulici na levém břehu Labe
U Dvou lilií = pozdně gotický, barokně přestavěný dům čp.97 v ulici Kovářské se střechou, která měla okap na uliční čáře
U Chudobince = ulice na Pražském předměstí; špitální budova čp.64 byla postavena inženýrem Janem Chudobou v roce 1881 poblíž železniční zastávky; za socialismu se z toho stal Domov důchodců
U Modrého raka = měšťanský dům čp.70 na severní straně náměstí
U Škramovských = obytný třípatrový podsklepený dům čp.406 a čp.407 na nároží ulic Palackého (Pražská) a Kmochovy
U Zlaté štiky = dům čp.7 na jižní straně Karlova náměstí
U Zlatého hroznu = gotický dům čp.3 v ulici Pražská

Tyto údaje čerpal z Kolínské encyklopedie


Popeláři
Popeláři

Lucík a Martík

PopelářiNastal podzim a s ním i větší práce popelářům. Všichni si myslí, že popelář jenom jezdí na voze, zvedá popelnice, dostane za to zaplaceno a má vystaráno, ale být popelářem to není jen tak. Je to velká zodpovědnost za celé město a okolí. Popeláři udržují celé město v čistotě a kráse. Každý popelář, když přijde do zaměstnání, dostane oranžový obleček a musí složit zkoušku, pak se stane opravdovým popelářem. Každý uchazeč o místo musí ukázat, jak správně kutálet popelnici a jak ji správně vyklápět. Také musí ukázat, jak se správně shýbat, kdyby nějaký papírek ležel na zemi, když to prokáže, dostane oranžovou čepičku, naskočí na vůz a vyráží do terénu. Po zasloužené práci dostane taky zaslouženou odměnu (výplatu). Když vydrží ve své práci minimálně rok, může se ucházet o místo hlavního popeláře, který má sice větší plat, ale větší starosti se svými podřízenými. Proto bychom se určitě také chtěli stát popeláři a uklízet naše drahé město a okolí.


Smích
Smích

Magdaléna Novotná, 9.B

Určitě jste slyšeli, že emoce se mají projevovat, a ne je v sobě dusit. Věděli jste však, že slzy odplavují toxické látky, že smích posiluje imunitní systém a že vztek neutralizuje stres?

Nejzdravější emocí je smích. V západní Evropě se využívá stále častěji jako doplňková terapie k lékům. Na jihu Franci dokonce Henry Rubinstein založil kliniku smíchu. Podle něho lze v osmdesáti procentech případů smíchem podstatně zlepšit stav nemocných trpící bolestmi v zádech, astmatem, vředovými chorobami či chorobami jater. Kromě klinik jsou i kluby smíchu třeba ve Francii a v Dánsku se v hlavním městě Kodani se každoročně v první květnovou neděli slaví Světový den smíchu, kterého se pravidelně účastní na deset tisíc lidí, kteří se společně chechtají na náměstí nebo v parku... Rozhodně na ně musí být zajímavý pohled!:-)

PŮVOD SMÍCHU
Jak je možné, že příroda člověka obdařila něčím tak zvláštním, jako je smích? Tak tuhle otázku si nejen pokládají, ale snaží se i objasnit stovky vědců na celém světě. Zjistilo se, že dospělý člověk se v průměru směje dvacetkrát denně a děti desetkrát častěji než dospělí. Afričtí Pygmejové se údajně smějí tak dlouho než se jim nepodlomí kolena a nespadnou na zem. Řekové zase věřili, že se země při zemětřesení směje a že se Zeus smál, když Zemi tvořil.

PROČ SE SMÁT
Blahodárné účinky smíchu se projevují v celém organismu. Od dýchacích cest přes cévy a srdce až po svaly. Smích je údajně efektivnější než jogging a jeho účinky navíc přetrvávají celé hodiny. Krevní tlak se při smíchu snižuje, krev se okysličuje, svaly se uvolňují, narůstá energie a zvyšuje se pracovní výkonnost. Smích uvolňuje stres, zahání starosti, čistí mysl. Takže příště se nezapomeňte před nějakou důležitou písemkou pořádně zasmát. Podle výsledků výzkumů doktora Lee S. Berka z Los Angeles se při smíchu vytvářejí v těle látky posilující imunitní systém.

PROSTŘEDEK KOMUNIKACE
Smích je pevnou součástí lidského života, i když se projevuje poněkud zvláštně - křečovitým škubáním a fanfárovitými zvuky. Při opravdovém, upřímném smíchu bránice poskakuje, srdce tluče rychleji, panenky v očích se rozšiřují a nálada se zvedá. Smích a úsměv jsou vynikajícími nástroji komunikace. Boří společenské zábrany, usnadňují konverzaci a odzbrojují protivníka stejně jako v prehistorické době. Patří k tomu nejcennějšímu, co člověk má. Anglický filozof Bertrand Russel to vyjádřil velmi výstižně: "Smích je nejlevnější a nejefektivnější zázračná droga, univerzální lék." Takže SMÍCHU zdar!


Cyklokros
Cyklokros

Miloš Fišera, Daniel Veselý, 8.B

koloProtože se 26. listopadu 2005 koná v Kolíně 8. závod Budvar Cupu v cyklokrosu, rozhodli jsme pro vás napsat článek, jehož hlavním tématem je cyklokros. A tak bychom vás s ním na začátek chtěli seznámit.
Závody se jezdí na kolech k tomu určeným, ale mají velmi blízko k silničním. Cyklokrosové kolo má však "véčkové" brzdy, je obuto do plášťů s hrubším vzorkem, rám má geometrii takovou, aby vzdoroval nárazům a také aby jezdec měl vzpřímenější posed. Dále jsou použity tzv. nášlapné pedály (ty má dnes už každý závodník) určené pro kola MTB (horská).
Povrch okruhových tratí bývá z velké části travnatý, část vede po asfaltu a nebo někdy ještě po zpevněných cestách. Cyklokros by to však nebyl, kdyby nebyly na trati překážky, jako jsou například schody, prudké kopce, bažiny či další překážky. Ale už vůbec by to nebyl cyklokros, kdyby trať nebyla pořádně bahnitá a rozježděná, a když se ještě přidá chladno, vlhko a déšť nebo sníh, tak to jsou pravé podmínky pro pořádný cyklokrosový závod, na který spolu s vaší pračkou jen tak nezapomenete.

cyklokrosHistorie českého cyklokrosu
Cyklokros prý vznikl tak, že jednou cyklista sestoupil z kola, aby sebe i kolo vystrkal do příkrého svahu a aby přešel nesjízdné místo. Proto jsou do cyklokrosového závodu začleňovány účelně překážky, nesjízdná či bahnitá místa a příkré výběhy či sjezdy.
Na svůj první šampionát museli cyklokrosaři čekat bezmála 50 let. První mistrovství světa se uskutečnilo až v roce 1950.
V osmdesátých letech byla v této disciplíně známá především naše jména. Nejdříve se stal mistrem v roce 1981 a 1982 světa Miloš Fišera. Radomír Šimůnek (synovec Fišery) se stal později juniorským mistrem světa a dvojnásobným profesionálním mistrem světa. Juniorské tituly získali i Kreuzinger, Lukeš, Ausbuher a Mlynář.V dnešní době se na mistrovství světa uplatňují nejvíce Dlask, Pospíšil či Ježek. Z juniorů pak Šimůnek ml. nebo Bína. Žádný z nich však dosud nezískal zlato.

Kam na cyklokros?
Již v úvodu jsme psali o závodě v Kolíně. Tento závod se pojede na Zálabí v Borkách. Ředitelem je Jan Slavíček - šéf týmu "Scania Apache team", za který jezdí také žák 2. ZŠ Daniel Veselý, který zde určitě nebude chybět. Chybět by neměl ani Petr Dlask, Kamil Ausbuher, Zdeněk Mlynář a další.


M.E.Z.E.K.
M.E.Z.E.K.

M.E.Z.E.K.Jak to už bývá, tak i v tomto čísle jsme pro vás připravili vaší oblíbenou rubriku M.E.Z.E.K. Taky co by jste bez nás dělali, že jo.

Kdo nemá vášnivého matematika Vladimíra Hradeckého na žádný předmět a potkává ho pouze na chodbách, nebo ve sborovně si určitě myslí, že tento pořád zasněný učitel není vůbec vtipný. To se však plete, protože i on jako všichni ostatní má své metody výuky a můžete při jeho hodinách slyšet velice zajímavé hlášky.

Alesja krátila ve zlomku kde měla sčítání:
Hr.: Odstup Satane. Smaž to, dej si facku a zkus to znova.

J. Kraus neuměl rozklad mnohočlenů na součin:
Hr.: Nebudeš umět, dostaneš kuli, budeš brečet.

P. Širc neměl obalený sešit:
Hr.: Ty ještě nemáš obalený sešit?
Š .: Ne nemám.
Hr.: Nezahrávej si se mnou. To je jako dráždit bosou nohou hada.

J. Stuchlík zkazil zlomek u tabule.
Hr.: U lomeno U je vždycky ...
S .: ???
Hr.: Jablíčko lomeno jablíčkem je vždycky ...

Aby jste si nemysleli, že jsou zajímavé hodiny pouze u pana učitele Hradeckého.. to ne. I jiní učitelé mají své zvyky.
Např. pani učitelka Wernerová celou dobu při výkladu mává elegantně rukama, někdy se do toho tak vžije, že už ji pak skoro nevidíme ani obličej (asi byla v minulém životě dirigent).

Pan učitel Škarvada si zase při hodinách vybíjí svou nadbytečnou energii neustálým chozením kolem třídy. Nevíme, jestli se takto uklidňuje, nebo jestli něco hledá. Přesto... zdravému pohybu zdar!

Pani učitelka Škardová zase pro změnu (či pro zpestření hodin) mlátí v zápalu vzteku pěstmi do stolu. Divíme se, že ještě nemá modřiny..chudák stůl, ten už toho asi zažil.

Ale máme i horší případy. Nikdo se totiž nevyrovná paní Záběhlické, kterou musí při výkladu slyšet lidi procházející kolem naší školy. Ta se totiž ve svých hodinách (ať tělesné výchovy, či zeměpisu) nechá tak vyprovokovat, že už potom občas ani sama neví co mluví...při těchto hodinách můžete slyšet například toto:
Když si žáci sednou tam kam nemají.. spustí na ně hystericky že ji nebudou dělat pořádek v tom pořadacim pořádku.
Nebo když ve třídě zeměpisu něco nepříjemně zapáchá, tak začne šetřit kdo to je. Po několika minutách zjistí že to jde z venku a napadne ji unikátní řešení... vyvětráme : )


Tak, a zase něco z jiného soudku...

P.N. z 9.A má zase nový účes. Možná se snažila poslechnout naši radu a zkusit medový odstín, bohužel. Ani tentokrát to nevyšlo, ale rozhodně lepší než ta dřívější peroxidová koupel : )

Tato velice tichá a zamlklá dívčina I.P. z 9.A, začala psát třídní deník. Oceňujeme nápad, ale bohužel si tímto prostředkem vylévá vztek na všechny, kteří ji zrovna nepadli do oka. Teď to budeme i my... I tato mladá slečna zkusila nový účes. Sice se říká že modrá je dobrá, ale u tebe je to asi výjimka.

Na škole řádí nový maniak D.K. z 9.A. I když má stálou přítelkyni, tak si nedá pokoj a svádí koho může. Nyní se stala jeho obětí S.V. z 9.A. Takže pozor...nedejte se.

Tyto dvě žačky A.A. a M.K. z 9.A zavedli nový druh oblečení, v kterém se promenádují po městě. Není to nic jiného než póhopouhé kartónové krabice, které vypadají velice slušivě. Takže kdo tuto módu ocení, může se za nimi zastavit a jistě dostanete stručný návod, jak si tento obleček vyrobit...

Pro zvídavé jedince kteří se snaží odhalit naší identitu malá rada na závěr. Nechte toho, protože na to stejně nepřijdete : )


Anketa 2. třída
Anketa 2. třída

Nikola Křemenová a Aneta Adámková 9.A

  1. Myslíš si, že na tebe přijde čert, mikuláš a anděl?
  2. Jak se těšíš na Vánoce?
  3. Kam se chystáš o Vánočních prázdninách?
  4. Co si přeješ pod stromeček?
  5. Viděl jsi někdy Ježíška? A věříš na něj?

Sára Smetanová
  1. Ne.
  2. Hodně.
  3. Do Břeclavi.
  4. Mobilní telefon.
  5. Ne. Ne.
Anna Jinková)
  1. Nepřijde, byla jsem hodná.
  2. Strašně moooc.
  3. K babičce.
  4. Panenku, která brečí
  5. Neviděla, ale věřím.
Soňa Rosenbaumová
  1. Ne.
  2. Těším se moc.
  3. Asi nikam, ještě nevím.
  4. Lego.
  5. Ne, ještě zatím ne. Ano.
Filip Dvořák
  1. Ne.
  2. Hrozně moc.
  3. Do Pece pod Sněžkou.
  4. Snowboardovou hru.
  5. Ne neviděl. Jo.
Bára Formánková
  1. Ne.
  2. Joo.
  3. Nevím.
  4. Mobilní telefon.
  5. Ne. Věřím.
Petr Vaško
  1. Jo.
  2. Hodně.
  3. Budu někde sáňkovat.
  4. Kolo.
  5. Ne. Ne.



Čtenářský koutek
Čtenářský koutek

Jitka Novotná, Kamila Vejdovská, 9.B

Příběh lvice Elsy

Joy Adamsová roku 1960 napsala dnes již světově proslulou knihu o setkání člověka s králem zvířat. Hlavními hrdiny jsou autorka knihy Joy, její manžel George, který pracuje jako strážce zvěře v Keni, a nalezená lvice Elsa, podle níž je kniha nazvána. Zajímavý mi připadá fakt, že toto dílo bylo napsáno podle zážitků samotné spisovatelky. Filmové tvůrce inspirovalo natolik, že natočili film s názvem Volání divočiny, který je podle mého soudu velice zdařilý. Ale, jak by řekla většina knihomolů, na knížku přece nemá.:)
Příběh začíná jednou nešťastnou náhodou. Území, které má pod správou George, ohrožoval lidožravý lev, jenž usmrtil domorodce z kmene Boranů. To George a jeho kolegy donutilo k výpravě na lidožrouta, při níž náhodou narazili na rozzuřenou lvici, kterou museli v sebeobraně zabít. Po krátkém ohledání mrtvého zvířete zjistili, že lvice kojila a útočila jen proto, aby ochránila mláďata. Nedlouho poté je našli ve skalní rozsedlině. Byly to tři malé lvice, kterým nemohlo být víc než tři týdny. Odnesli je do tábora, kde se jich s velkou láskou a péčí ujala Joy. Brzy se staly mazlíčky obou manželů a vyplňovaly celý prostor v jejich malém příbytku. Co se dál dělo s lvíčaty v zajetí a jak se dařilo navrátit je zpět do přírody, naleznete na stránkách knihy, ve které poutavé vyprávění autorka doplnila fotografiemi.
Tento pohnutý příběh nás nutí zamyslet se nad tím, zda má člověk právo zasahovat do přírody. Kniha rozhodně neslouží jen ke zpestření sobotního odpoledne, doporučuji ji milovníkům zvířat. Pozor, nezapomeňte na dostatečnou zásobu kapesníků, neboť se jako čtenáři tohoto autentického příběhu vydáváte do hlubin krutých a nelítostných zákonů africké přírody.


Petra Braunová
Prázdniny za všechny prachy

Začátek prázdnin byl pod psa, prostředek na draka a konec?

Začaly letní prázdniny. Michaela, studentka francouzského gymnázia, dala sbohem velkoměstu a tráví je s mámou a mladšími sourozenci dvojčaty na šumavské chalupě. Máma se však brzy vrací zpět do Prahy a táta se chová záhadně, dokonce se stěhuje od dětí pryč. Michaela má najednou pocit, že sní zlý sen. Co má teď dělat? Odříznutá na samotě, téměř bez prostředků a s dvojčaty na zádech. Ale rozhodla se, že musí jednat, a to hned! ...

Krátký úryvek z knížky
... Prvních pár vteřin myslela, že se zalkne. Táta má ženskou! O tom není pochyb! A je to Vendula! Kdo jiný ví, že je Michaela v Praze? Co má dělat? ...

Pokud se chcete dozvědět, jak to všechno dopadlo, nezapomeňte si knížku určitě přečtěte.


Hudba - Cradle of Filth
Hudba - Cradle of Filth

Jakub Křemen, 9.A

Anglická černokněžnická šestihlavá parta CRADLE OF FILTH patří mezi nejpilnější metalové spolky na světě. Hrají velmi drsnou hudbu. Takzvaný BLAC METAL.
Jejich nejnovější a také nejlepší album Nymphetamine...
Naprostý nářez od začátku až do konce, sem tam doplněný krásnými pomalými baladami. Kytary jsou úžasné, zejména na konci Nemesis, kdy mi pokaždé přeběhne mráz po zádech.
Nejlepším požitkem je poslechnout si album od začátku do konce a nechat ho působit, protože všechny skladby tvoří dohromady vynikající celek, který nemá obdoby. Ale i tak jsou skladby, které na mě zapůsobily o něco více než ostatní.
Nymphetamine Overdose, božská to skladba. Ze začátku zní celkem obyčejně, ale to co ji řadí mezi nejlepší skladby na albu, přijde až později - jemný ženský zpěv spolu s drsnými kytarami. Nádhera...


Filmový klub
Filmový klub

Marek Novák, 9.A

Legenda o Zorrovi

V novém akčním dobrodružství Legenda o Zorrovi se maskovaný hrdina vydává na dosud nejtěžší úkol svého života... Tento příběh se odehrává v Kalifornii během kritických dnů, předcházejících prohlášení státem unie.
Příběh začíná za deset let od okamžiku, kdy jsme hrdiny opustili. Alejandr (Banderas) a Elena (Zeta-Jones) se stali manžely a mají spolu 10letého syna Joaquina (Adrian Alonso). Přestože si Alejandro stále obléká masku Zorra, aby ochránil chudé a utlačované obyvatele kalifornského teritoria před hamižností tamějších vládců, musí se často rozhodovat mezi svým pocitem pro spravedlnost a touhou po normálním životě. Když začne několik prominentních obchodníků a místních magnátů spřádat zločinné plány, které mají zabránit tomu, aby se Kalifornie stala 31. státem USA, čeká jej další úkol. Při statečném pokusu o překažení jejich plánů se Zorro ocitá v krizi, která ohrožuje nejen jeho, ale i celou jeho rodinu.

Premiéra tohoto filmu byla 27.října 2005

Režie: Martin Campbell
Hrají: Antonio Banderas, Catherine Zeta-Jones aj.



Výňatek z deníku žáka Y
Výňatek z deníku žáka Y

Daniel Veselý, 8.B

Můj milý deníčku, právě jsem se rozhodl, že nahradím tvého starého žáka X, na kterého už ani nevzpomínej, protože ten už je velká minulost. Teď jsem tu totiž já - žák Y, takže doufám, že mě oceníš opačným způsobem, než paní učitelka z mého nedostatečného diktátu. Moje první příhoda bude o tom, jak jsem se učil jezdit na motorce.
Už bude pomalu začátek školního roku, a protože nemám co na práci, tak jsem se zamýšlel nad svojí dopravou do školy. Protože jsem žák celkem dost líný a moje svaly nejsou nic moc, tak do školy rozhodně nebudu jezdit na kole. To mě ani nenapadne. A utrácet každý den za autobus svoje kapesné, to přeci nemá smysl. Akorát potom nemám ve škole na svoje oblíbené pitíčko. Tak mě napadlo, že bych mohl jezdit do školy na motorce. A tak jsem se s tím svěřil rodičům. Táta s tím souhlasil, ale mámě chvilku trvalo než se rozhodla, nakonec naštěstí odsouhlasila. A tak mi pár dnů nato pořídili pionýra.
Po nesmírně mučícím týdnu konečně přichází víkend. V sobotu bohužel lilo jako z konve, ale dnes v neděli je naštěstí celkem pěkně. Je to moje příležitost trochu se naučit jezdit na pionýrovi, aby mě potom v autoškole neměli za negramotného blbce. A tak mě táta na mém novém stroji odváží na jednu silnici, kde není žádný provoz, tedy kromě některých výjimek, jako je kombajn či traktor. A tak dojíždíme na místo a já nasedám místo táty. On mi zatím vysvětluje, jak mám nastartovat, jak to rozjet, řadit a také hlavně, jak mám brzdit. Sice ho moc nevnímám, ale to je jedno nějak to přeci musí jít. A tak tedy jdu na to. Pokouším se toho pionýra nakopnout už asi dvě minuty. Nakonec se mi to díky bohu povede. Potom přidávám plyn a pouštím spojku. Plynu jsem však přidal příliš a spojku pustil moc rychle. Motorce se v mžiku zvedlo přední kolo, poskočila se mnou asi 2 metry a bez výstrahy chcípla. Tak to zkouším napodruhé a konečně se rozjíždím. Trochu mi to cuká, ale to je dobrý. Hlavně že jedu. A v tom už slyším tátu: "Tak jeď, pořádně, dej mu, no! A už si přeřaď, tak dělej, no vidíš, že to jde, když se musí!" Po chvilce jízdy však celý nadšený zastavuji, abych se na úzké silničce otočil a vrátil se k tátovi. Moje práce s plynem ještě doopravdy není vyladěná, protože to při otočce škublo a já se vydal na kratší výlet po poli. Touto "zkratkou" jsem dorazil zpět k tátovi, který zhodnotil moji první jízdu. Prý to celkem šlo, ale že by ten výkon byl nějak ohromující, to tedy ne. Takže asi ještě hodinu nato si zkouším tutéž stejnou věc. No a další hodinu mě táta učí další jiné důležité věci. Patří mezi ně například ukazování směru jízdy, protože můj pionýr nemá žádné blikače. A tak se po těch dvou hodinách vracíme domů. Tam na mě totiž čeká vydatná večeře a zpověď všech zážitků z mé první jízdy motocyklem.
Už se úplně setmělo a já jdu spát. V posteli však přemýšlím nad tím, jak se budu v pondělí chlubit ve škole a také samozřejmě nad tím, jak mi to půjde či nepůjde, až si budu dělat papíry v autoškole.


Jak se připravuje medvěd na zimu
Jak se připravuje medvěd na zimu

Kikinka

medvědPro tohle číslo jsme se snažili sehnat co nejvíce informací o velice známém zvířátku. Není to ani kočka ani pes, ale krásný huňatý medvěd.
Všichni jistě znáte pohádky typu, že se medvěd zahrabe do nory a spí celou zimu. Popravdě je tomu jinak. Žádná nora, žádná jeskyně, jednoduše si vybere nějakou chatrč a slušně požádá její obyvatele o čtvrtroční nocleh. Všichni mu samozřejmě vyhoví, kdo by se asi odvážil odmítnout medvěda? No, nikdo. Zkrátka, pak si zajde do samoobsluhy, tam se všichni rozprchnou (i prodavačky) a medvěd si v klidu vybere, na co má chuť. Pak se vrátí zpět do chatrče a s vyděšením zjistí, že se původní obyvatelé odstěhovali. Po tomhle šoku si lehne do křesla, otevře pivo a rozbalí brambůrky. Už s klidem si zapne televizi a v duchu si říká, jak je na světě krásně. Po chvíli zjistí, že zapomněl uklidit zmrzlinu do mrazáku. Tak se srdcem v krku se jde podívat na svůj "nákup" a s úlevou zjistí, že se zmrzlina neroztekla. Rychle ji strčí do mrazáku, protože slyší uvítací melodii od BearBrother. Zase mu proběhne hlavou myšlenka, jak je na světě krásně.
Tak to byl jen zlomek toho, co medvěd za celou zimu provádí, a až zmizí sníh, vyleze ze "své" chatrče, protáhne se a rychle zmizí, aby ho nechytil správce parku. Po několika kilometrech si uvědomí, jak je na tom našem světě krásně!!!!!
A tak i vy si uvědomte, že na tom našem světě je krásně, proč si ho kazit zbytečnými hádkami a nehezkými pomluvami.


Murphyho školní zákony
Murphyho školní zákony

Magdaléna Novotná 9.B

Základní zákon jak předejít zkoušení.
Pokud učitel hledá, koho má vyvolat
  1. Vzchop se, tvař se inteligentně a předstírej, že ses připravoval.
    Z čehož vyplývá: Jak víme, učitel je velmi dobromyslný člověk a nikdy nevyvolá toho, o kom ví, že se připravoval.
  2. Zadrž svůj dech a zhruba o 15-20 cm se smrskni!
    Z čehož vyplývá: Je-li učitel rozvážný, dříve či později se udusíš.
  3. Nechoď do hodiny!
    Z čehož vyplývá: Jedna dobře uležená neomluvená hodina...

Je jediný takový případ, kdy tě učitel na třídní schůzce pochválí: Splete-li si tě s někým jiným...

Pokud ses na určitý den připravoval ze čtyř předmětů, věz, že budeš vyvolán z pátého...

  1. Pokud je člověk vyvolán, ví ZHRUBA předem, jakou známku dostane.
  2. V tu chvíli už ví PŘESNĚ i učitel, jakou známku bude dávat.
    Z čehož vyplývá: Máš-li jméno či barvu vlasů, jaké se dotyčnému učiteli nelíbí, ani se do odpovědi nepouštěj.

Čím se zabýváme v hodině, nestojí za to se učit. Prověrka z toho stejně nebude.

Zákon o sebevědomí při začátku písemky:
Ať jsou snadnější otázky skupiny "A" nebo "B", ty budeš sedět vždycky v té druhé.

Výklad historického vývoje a historických událostí:
Některé osoby se narodily jen proto...
Některé boje byly vybojovány jen proto...
Některé mírové dohody se podepsaly nebo porušily jen proto...
...abys pak měl dost údajů, jimiž se můžeš trápit v hodinách dějepisu.

Hlavní zákon měření úspěšnosti:
Ten, kdo pořád opisuje - zůstává hloupý.
Ten, kdo nikdy neopisuje - je blázen.
Ten, kdo někdy opisuje - bývá načapán.
Z čehož vyplývá:
Ten, kdo zůstává hloupý, má nejlepší známky.

Mezera mezi vyposlechnutím a uznáním tvého názoru:
S učitelem můžeš diskutovat, stejně ho však nepřesvědčíš.

Zákon svačiny:
  1. Je vyškemráno vždy nejlepší sousto.
  2. Svačina toho druhého je vždy lepší.
  3. Všichni si chtějí z tvé svačiny jen jednou ukousnout. Ovšem těch, kteří si ukousnou opravdu jen tolik, je minimální počet.
    Doplněk: Ukousne-li si někdo opravdu jen jednou, vyrovná se to třem kousnutím.
  4. Čím větší máš hlad, tím je pravděpodobnější, že ti ostatní snědli svačinu.
Upřesnění:
Jen v jediném případě ti svačina nebude snědena - je-li zkažená.

Proč žák v hodině jí:
Pokud žák v hodině jí...
...tak má pravděpodobně hlad.
...chce učitele znervóznit.
...chce naznačit úroveň hodiny.

Rada o tom, jak předejít omylu aneb nepíšeš šeredně jenom ty:
Nepoužívej nikdy tahák někoho jiného.
Doplněk: Chceš-li ho přece jenom použít, vem s sebou znalce písma.


Bermudský trojúhelník
Bermudský trojúhelník

Jitka Novotná 9.B

Bermudský trojúhelníkOblast ve tvaru trojúhelníku, jejíž vrcholy jsou Bermudy, Florida a ostrov Fla. Podle oficiálního názvu Devilův (Ďábelský) trojúhelník, který umístěný jihovýchodně od Atlantského pobřeží přinesl zkázu mnoha desítkám lodí a letadel. Katastrofy se dějí pořád, například hurikán Katrína, tsunami a další. Jenže tyto byly jaksi z jiného těsta. Nazvala bych je spíše "nehodami" nebo ještě lépe záhadnými zmizeními. Děly se postupně, ne najednou, nebylo tolik obětí, ale nikdo je nedokázal přesvědčivě vysvětlit a jiné teorie úplně vyvrátit. Psal se rok 1872, když britská loď Dei Gratia nalezla mezi Azorskými ostrovy loď Mary Celeste. Plachty lodě byly potrhané, jinak byla loď v pořádku. Tedy kromě posádky, která tak trochu chyběla. Podle deníku se loď naposledy pohybovala v oblasti Bermudského trojúhelníku, ale v té době se mu tak ještě neříkalo. Co myslíte, že za tím asi bylo?
Určitě začneme přírodními anomáliemi, kterými se tato oblast může pochlubit jako skoro jediná na světě (druhá a poslední je Ďábelské moře). Za prvé to způsobuje vražedná kombinace obrovského množství útesů a silného Golfského proudu. Dál se tu střelka kompasu otáčí k pravému, nikoliv k magnetickému severu Země, což způsobuje méně zkušeným námořníkům značné problémy a může se stát osudným. Prvním, kdo tuto zvláštnost zaregistroval, byl Kryštof Kolumbus na své cestě za objevením Ameriky.
Bermudský trojúhelníkI v dnešní době se pohřešuje mnoho lodí a letadel, které jako by zmizely z povrchu zemského. Za to prý podle vědců může metan, který vystupuje na povrch moře a snižuje tak hustoty vody. Lodě pak po ní nejsou schopny plout a potopí se, jako by byly ve výtahové šachtě. Plyn potom stoupá výš, kde svou vysokou koncentrací omezuje kyslík ve vzduchu a může způsobovat poruchy motorů letadel. Ani jedna z těchto teorií nevysvětluje případ Mary Celeste. Jediné, co se mohlo stát, by byla možnost otravy posádky zkaženým chlebem a ta pak pod vlivem toxinů zešílela. Jak se vám líbí tahle verze? Mně teda nic moc.
Dále znám případ, kdy si dva mladí lidé vyletěli letadlem cesna. Po nějaké době ztratili orientaci a asi dvě hodiny kroužili nad ostrovem, který oba popsali jako pustý. Jejich letadlo ba ani vrak se nepodařilo po týdnu hledání s tou nejlepší technikou nalézt. Nikdy nebylo vyšetřeno, proč pilotka neviděla mohutný a navíc dobře osvětlený hotel, který se táhl přes celý ostrov. Bylo dokázáno, že to byl právě ten ostrov, nad kterým pilotka kroužila. Popsali to totiž návštěvníci hotelu, kterým byl zvuk kroužícího letadla velmi nepříjemný.
Jak se vám líbilo tak trošku strašidelné vyprávění? Doufám, že jste s ním prožili příjemnou chvilku, a určitě se vám bude hodit jeden malý příklad na závěr. Představte si, že se plavíte po moři a hodinky se vám zastavují a špatně ukazují (nemyslím tím, že by vám zrovna došla baterka). Živé ryby plavou břichem nahoru. Kapitán už ví, co se děje, a snaží se vrátit. Hádejte kam vaše loď doplula... :-)


Osmisměrka
Osmisměrka

Pavel Zahajský, 9.A

Osmisměrka
Slova k vyškrtání:
ANKARA, ATLETKY, DEMENCE, DOPROVODY, DOPRAVA, ETIKETA, HRADCE, KAMENCE, KNOTÍKY, KOLIZE, KOLOT, KONINY, KOZELEC, LOKET, MASÁK, METRO, NÁLEZY, NÁTURA, ODLESK, PARÁDIVOST, PAROLOĎ, PILINA, PIVO, PLACHOST, POKLADNICE, PRAVICE, PŘESLICE, PŘÍČINA, PŘÍTEL, SAPON, SKLOVINA, SPOLEČNOST, STODOLA, TAMBURÍNA, TEČNA, TULENI, TUPLÁK, VYTÝKÁNÍ, ZÍTRA


A nakonec trocha koření života
A nakonec trocha koření života

Martik, Tomík Kuli, 8.B

Jde muž okolo pískoviště, tam sedí děvčátko a pláče.
"Proč pláčeš, děvčátko?"
"Jdi pryč!"
"A co rukou po zadečku?"
"A co lopatkou po pusince?"

Ptá se paní učitelka dětí ve škole: "Tak dětičky moje, kdo mi poví nějaký slavný výrok nějaké významné osobnosti?"
Hlásí se Janička: "A přece se točí - Galileo Galilei."
Hlásí se Jiříček: "Učit se, učit se, učit se - Lenin."
Hlásí se Pepíček: "Do prkený podlahy, tyhle hodiny se nám do gazíku nevejdou - maršál Malinovskij před orlojem na Staroměstském náměstí v roce 1945."

Stěhováci táhnou piáno do sedmého patra a už nemůžou. Jeden povídá. "Odpočnem si, už toho mám dost. A já se jdu podívat, jak je to ještě daleko." Za chvíli se vrátí, a povídá: "Tak mám dvě zprávy, dobrou, a špatnou. Ta dobrá je, že už je to jen jedno patro. Ta špatná, že jsme si spletli věžák."

"To je účet za oběd," říká host majiteli restaurace, "nebo se mi tu snažíte prodat ten lokál?"

Co je to hardware?
Ta část počítače, do které můžete kopnout, když přestane fungovat software.

Studentka medicíny slečna Filípková předvádí na maketě porod kleštěmi.
Profesor ji chvíli pozoruje a povídá: "Výborně! Teď ještě třískněte otce po hlavě a vyvraždila jste komplet celou rodinu!"

Pán stojí bezradně u otevřené kapoty svého auta. Přijde dvanáctiletý hoch a auto mu spraví. "Poslyš, tys ale šikovný. Řekni mi ale, proč nejsi dnes ve škole?"
"Dnes má přijít do školy inspektor a paní učitelka mne poslala domů, protože jsem z celé třídy nejhloupější."
Pán se dlouze a srdečně smál: "Tak ten inspektor, to jsem já!"

Čech vysvětluje Američanovi, co znamenají barvy na naší vlajce. "Naše vlajka představuje naše daně. Když o nich mluvíme, tak se červenáme, když nám finanční úřad napíše, že máme nedoplatky na daních, tak zbledneme, a když zaplatíme, tak zmodráme."
"U nás je to to samé," povídá Američan, "akorát při tom ještě vidíme hvězdičky!"

Sejdou se německý, ruský a český státník. Chvíli spolu povídají až jeden řekne: "Co kdybychom vyzkoušeli, v jaké zemi se nejvíce krade?"
"Tak jo." Jedou nejdříve do Ruska, ruský státník vyndá z okna auta ruku a v ní drží rubl. Projedou Ruskem, ruku dá nazpět a rubl v tahu. "Tady se ale krade!" říká Rus a ostatní souhlasí.
Nyní jedou do Německa, Němec provede to samé s markou a marka je také fuč. "No, tady se ale krade!" říká Němec a všichni s ním souhlasí.
Nakonec přijíždí do České republiky. I tady vyndá z okénka auta domácí státník 1 korunu. Když projedou Čechy, ruku vloží nazpět a ... koruna tam je. "Až teprve tady jsou poctiví lidé!" Všichni přikyvují až na řidiče, který říká: "Ty, Václave, neztratil jsi své hodinky?"

Policajt zastaví blondýnu na ulici a říká: "Slečno, váš pes nemá košík."
"Ale my nejdeme nakupovat."
"Promiňte, to jsem nevěděl."

Malá Monika povídá mamince: "Pepíček mi dnes pořád sahal na ruku, ale já pokaždé ucukla."
"To jsi udělala moc dobře. A co na to on?"
"Nic, zůstal v tom bazénu kam spadnul a utopil se!"


Zadní strana
Zadní strana

Zadní strana

Na shledanou za rok (tedy příští rok :-))



Redakční rada
Redakční rada

Na časopisu Dvojka se podíleli:

Redakční rada
Odborní poradci
  • Mgr. Květa Kněžourková
  • Mgr. Vladimír Hradecký