škola
facebook
logo školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943
škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
Aktuality Kontakt Informace o škole Historie školy Časopis Dvojka Soutěž PLUS Počítačové kurzy Projekty Mapa webu
Studijní webŠkolní poštaZměna obědůŠkola OnLine
První číslo - 2010/2011
listopad 2010

obálka
nakreslil Vojtěch Zvelebil




M.E.Z.E.K
M.E.Z.E.K

Máme to tu nový školní rok, nové spolužáky a samozřejmě taky nejlepší časopis. No a co by to bylo bez těch pár drbů. Tak tedy zajisté všichni ví, že E.V. (9.A) chodí s N.V. (9.A) a nebo že R.V. (9.B) má něco s M.K. (8.B). No, ať je to jak chce, můžeme jen čekat a těšit se, jak to dopadne.




Žák Z
Žák Z

Zdárek deníčku, tak po prázdninách opět ve škole se spolužáky, i se svými (mučiteli) učiteli a tím jejich věčným učením. No a samozřejmě nesmím zapomenout na to, že se opravuje celá škola. Ale taky máme spoustu nových, i starých kamarádů, se kterými jsme se celé prázdniny neviděli, a tak nesměle do toho. Časem už se snad něco stane a bude pořádná sranda.


dráček 1
nakreslila Markéta Cabicarová, 8.B



Obyčejná "projížďka" na drakovi
Obyčejná "projížďka" na drakovi

Michaela Křivánková, 8.B

Caro konečně dodělal domácí práce, které mu vnutila teta, a honem běžel směrem k lesu. V samé roztržitosti málem několikrát narazil do stromu. Nakonec však přežil cestu lesem na mýtinku, kam z města nebylo vidět. Silně zahvízdal a v tu ránu se před něj snesl nádherný žlutozlatý drak - tedy pardon, dračice - Emerald. Caro se usmál. Z houštiny vytáhl dračí sedlo a nasadil jí ho, samozřejmě se okamžitě vyhoupl do sedla. Esmerald s ním vzlétla. Letěli směrem na město Zimer. U města však byli gordorové, odporní skřeti. Caro honem seskočil a se svým nablýskaným, avšak šikovným mečem, tam běžel. Gordorové si ho okamžitě všimli a zaútočili na něj. Když se Caro zbavil jednoho gordora, zrovna se mu jiný chystal zabodnout kudlu do zad. Caro má naštěstí dobrý instinkt, a proto se urychleně otočil a zkroutil gordorovi ruku za záda. V tu chvíli se však za zády ozval krutý smích, při kterém tuhne krev v žilách a Caro pocítil v zádech silnou bolest.
Pokračování v příštím čísle.


Jak vyrobit draka?
Jak vyrobit draka?

Tomáš Kožina, 7.B

Použitý materiál
Výroba draka

Postup
  1. Na kraje smrkových nosníků udělejte zářezy pro uvázání provázků.
  2. Tři smrkové nosníky o stejné délce (v našem případě 100 cm) překřižte v jejich středu tak, aby úhly mezi nimi byly vždy 60 stupňů. Střed svažte pevně provázkem. Při svazování dejte pozor, aby se jednotlivé nosníky nepohnuly. Poté střed zakápněte disperzním lepidlem nebo kanagomem a počkejte, až lepidlo uschne.
  3. Po zaschnutí upevněte kolem obvodu draka slabý provázek. Tím konstrukci zpevníte. Moc provázek neutahujte, abyste nosníky nezkroutili.
  4. Na stůl položte potahový modelářský papír. Konstrukci na něj přemístěte a tužkou obkreslete rám draka tak, abyste vytvořili dvoucentimetrový okraj, který po vystřižení zahrnete přes obvodový provázek a zalepíte. Pokud chcete, můžete v této fázi vyzdobit lícovou stranu draka (vodovými barvami nebo barevným potahovým papírem, z něhož vystřihnete různé tvary).
  5. Podle nákresu vystřihněte potah draka. Nezapomeňte zastřihnout rohy, aby se vám dvoucentimetrový okraj dobře ohýbal.
  6. Zalepte okraj lepidlem na papír nebo izolepou. Pokud ještě nemáte lícovou stranu draka ozdobenou, udělejte to právě teď, ale pozor, abyste papír nepropíchli. Opatrně malujte zvláště tam, kde jsou ze spodní části smrkové nosníky.
  7. Provázky, které budete vázat pro ovládání draka, by měly být od středu draka, resp. od papíru vzdáleny 30 - 40 cm v poměru 2/5 délka provázku vedoucího mezi dvěma horními rohy a 3/5, což je délka provázku, který vede ze středu draka.


Ocas
Spojte dva spodní rohy draka (protilehlé s uvázanými provázky pro vedení draka) provázkem, na který upevněte až jeden metr dlouhé stuhy vzdálené od sebe 2 až 4 centimetry. Ty vystřihněte například z krepového papíru.

Drak ve tvaru PSANÍČKA
Psaníčko má obdélníkový tvar (jako obálka). Kdysi jsme ho dělávali ze dvou špejlí, které jsme uprostřed svázali a potáhli papírem na balení dárků. Přivázali k sobě všechny čtyři rohy provázkem, ozdobili ocasem podél delší strany obdélníku a pouštěli. Stejný postup můžete zvolit také. Postup je prakticky stejný jako u draka ve tvaru diamant nebo hvězda. Nezapomeňte, že důležité je opět přivázat správně provázky, tentokrát ze všech čtyř rohů. Pak bude drak zaručeně létat. Pokud chcete psaníčko s větší plochou, zvolte délku smrkových nosníků 50 cm. Obdélník (psaníčko) pak bude mít rozměr stran cca 30 x 40 cm.


Komiks
Komiks

Havrda & Kreček, 6.B

komiks



Tajenka
Tajenka

Adam Rampír, 7.B

V tajence se skrývá pohádková postava, která je často spojována s drakem.

tajenka

dráček
  1. poslední pracovní den v týdnu
  2. hlavní město ČR
  3. každé dveře to mají
  4. peníz
  5. kyselá přísada do pokrmů
  6. knedlo, vepřo,...
  7. ubytovna pro zvířata z cizích krajů
  8. provaz
  9. vánoční ryba



Dračí ostružiny
Dračí ostružiny

Jan Bína, 7.B

Hodné děti koncem letních prázdnin si vyšly do velkého lesa na ostružiny. Děti si s sebou zabalily: nůž, buřty, sirky a bandasky na ostružiny. Po 3 hodině odpoledne děti přišly do lesa a rozdělaly oheň, opekly si buřty a postavily si stany. Potom šly na ostružiny, ale nebylo to obyčejné sbírání. Nejlepší ostružiny totiž rostly na svahu skály. Naštěstí měly s sebou lano a spustily se na svah a tam se daly do sbírání. A najednou na ně vybafl drak a řekl jim: "Ztratil jsem brýle. Pomozte mi je najít a já vám dám odměnu." Děti hledaly v ostružiní brýle. Až najednou se ozvalo: "Mám je." Děti rychle běžely k drakovi s nálezem. Drak si je nasadil a zaradoval se, že zase vidí, jako ostříš. Za slíbenou odměnu je odnesl na tajné dračí místo, kde byly nejlepší dračí ostružiny. Děti začaly sbírat a zanedlouho měly plné bandasky. Šly do tábořiště, kde si chtěly odpočinout. Tam na ně ale čekala policie a všechny pozatýkala, protože se v lese nemá rozdělávat oheň ani tábořit. Drak to viděl, a tak dolétl pro své kamarády: ježky, prasata, žirafy, bobry a aligátory. Po chvilce se drak se svými kamarády vrátil a pustili se do zachraňování. Ježkové propíchali gumy svými bodlinami. Prasata narážela do auta, až se otevřely dveře. Žirafy vynesly policisty z auta a hodily je do otevřených tlam aligátorů. Bobrové rozkousaly pouta dětí a děti vyšly z auta. Všem zvířátkům poděkovaly. Sebraly si všechny své věci i bandasky plné ostružin. Pak se děti vydaly na cestu domů. Nikdo nechtěl slyšet už o ostružinách. Maminka jim řekla, že z nich udělá koláč a marmeládu.


Vtípky
Vtípky

Filip Fuhrman, 8.B

Nosit pětky denně domů nemusí být zlozvykem, zvláště přihlédneme-li k tomu, že je nosí pod trikem.

Řidič jede po městě nepřiměřenou rychlostí. Policista ho přísně zastaví: "Neviděl jste dopravní značení omezení rychlosti?" "Cože? V takový rychlosti?"

Pět Francouzů přejede belgickou hranici v Audi Quattro. Belgický celník jim říká: "Není legální jezdit v pěti v quattru."
"Ale ne, Quattro je typ auta. Koukněte se do papírů, tohle auto je pro pět osob," říká klidně řidič.
"Mě nepřevezete," směje se celník, "Quattro jsou čtyři."
"Vy jste ale hloupý. Zavolejte mi vašeho nadřízeného."
"Teď nemůže, řeší ty dva chlápky z Fiata Uno."

Lezou dva vyprahlí trosečníci po poušti a jeden říká: "Zaskřípej zubama. Třeba nám přeběhne mráz po zádech."

Pokojská se ptá turisty v jednom přímořském hotelu:
"V kolik si přejete ráno vzbudit?" "V sedm, ale polibkem," žertuje host. "Dobře, vyřídím to vrátnému."

Na silnici tlačí zpocený muž z posledních sil auto, žena za volantem se ho ptá: "Už můžu povolit tu ruční brzdu?"

"Jean, kde jsou děti?"
"V lednici, vaše lordstvo."
"A nebude jim tam zima?"
"Ne. Zavřel jsem dveře."

"Jeane, kolik je tady stupňů?"
"Šestnáct, mylorde."
"Jeane, a kolik stupňů je venku?"
"Čtyři, mylorde."
"Tak otevři okna, chci tady mít dvacet!"

"Pane doktore, večer nemůžu usnout. Musím pořád myslet na tisíc věcí."
"Tak tedy vypijte před spaním sklenku kyselého mléka."
"Pak budu klidně spát?>"
"To sice ne, ale budete myslet jen na jednu věc."

Lékař k pacientovi: "Puls máte normální."
"Tak zkuste druhou ruku, tohle je protéza!"


dráček 2
nakreslila Jana Kasanová, 8.B



Rozmnožování draků
Rozmnožování draků

Lukáš Nečas & Vítek Jirovský, 7.B

Reprodukční soustava těchto tvorů je vnitřní, to znamená, že z pohledu jejich vnějšího vzhledu je těžké určit, zda je drak samec nebo samice; jenom obecným chováním a drobnými změnami v jejich barevnosti můžeme poznat dračí pohlaví.
Draci snášejí vejce jako plazi a ptáci; vejce jsou chráněna tvrdou skořápkou, která časem zeslábne, aby ji mohlo dračí mládě rozbít snadněji. Inkubační doba vajec těchto tvorů je neznámá; některé vejce se líhnou v roce nebo dvou a některé za více než pět roků. Dračí vejce jsou bohatá na vápník a předpokládáme, že dračí novorozenci jedí skořápky, aby zbytečně nemrhali živinami.
Způsob páření je známý jako dračí pád: Dračí pár letí vysoko na obloze, v okamžiku se navzájem uchopí, zavřou křídla a provedou volný pád. Pak v méně než 33 m od země otevřou křídla a přistanou. Draci používají nejčastěji tento neobvyklý způsob páření, protože draci milují rychlost a riziko, a zvyšuje to jejich potěšení z lásky... je to pocit, který lidé asi nikdy nepoznají.


Znak města Kolína
Znak města Kolína

Jakub Procházka, 8.B

Heraldický popis
znak Kolína V modrém poli stříbrná brána o dvou věžích s vytaženou mříží. Mezi věžemi je štít českého království, nad ním dva zlatí vpletení draci.

Stručné dějiny udělování znaku
Městským znakům předcházely městské pečetě. Města totiž potřebovala, často už od svého založení, k právnímu ověřování vydávaných městských písemností pečeť, nikoli znak, který neměl kdo nosit a který byl tehdy výhradně znamením rytířským, užívaným převážně na válečné zbroji a na praporcích.
U královských měst nesou pečetě většinou symbolický obraz hrazeného (opevněného města), tj. hradeb s otevřenou nebo zavřenou bránou a s jednou či více věžemi, často doprovázených postavou nebo jen znamením českého krále (například: Beroun, Čáslav, Kolín, Kouřim apod.).
Již od samého počátku se městská rada města snažila odlišit svůj znak od jiných měst, aby nedocházelo k nepříjemným nedorozuměním. Neopakovatelnost znaku se ale všechna města snažila dodržet.
První městské znaky si dávala města sama. Teprve později začali městské znaky udělovat panovníci jako výraz poděkování a odměňování věrných měst. Takto králem udělený znak byl chápán jako prestižnější. Nejstarší známé udělení znaku je z doby Václava IV. pro město Slavkov. Právo udílet a doplňovat (odborně se v heraldice říká polepšovat) městský znak měl král příslušné země, císař římský (jen na území říše a se souhlasem příslušného krále) a papež jako nejvyšší představitel církve. Vrchol městské heraldiky v českém království nastal za vlády Vladislava Jagellonského, kdy byl systému znaků dán nový stále platný řád.

Výklad kolínského městského znaku
Námět otevřené brány ve znaku Kolína patří mezi běžné motivy. Městské hradby s cimbuřím a s jednou či více branami, buď zavřenými, nebo otevřenými vraty, s padacími mřížemi, popřípadě ještě doprovázenými jednou či více hradebními věžemi, vyskytují se i samostatně stojící věže. Pro země střední Evropy je tento typ znaku nejběžnější, protože jím tak bylo snadno určeno, že se jedná o město. Městská opevnění byla pro středověká města nejcharakterističtější a byla zároveň jejich největší pýchou i nutností pro zajištění bezpečnosti. Města tak dávala do pečetí svůj obraz, nikoli realistický, ale zjednodušený a stylizovaný. Podobný znak jako Kolín mají např. Klatovy, Vyškov, Chomutov, Čáslav, Beroun. Jako rozlišovací znak jednotlivých měst sloužily různé barvy (odborně tinktury), počet oken, tvar střech, přítomnost brány, padací mříže, zda je mříž otevřená, nebo zavřená apod.
Stavby městského obranného systému se kreslí většinou stříbrné, podklad je modrý, což značí oblohu. Výjimečně je podklad červený (Litoměřice), samostatné stavby jsou někdy zlaté (Praha), tato polepšení musela být schválena panovníkem. U většiny znaků bývá mezi věžemi ještě symbol majitele - Městský štítek. Někdy se znaky liší jen těmito štítky. Královský štít mezi věžemi kolínského znaku znamená příslušnost ke královskému majetku.
Městská heraldika patří po šlechtické k nejrozsáhlejším v našich zemích. Městské znaky vycházejí z nejrůznějších dalších vlivů souvisejících například s právním postavením jednotlivého města, způsobu založení, hlavní činnosti jeho obyvatel nebo třeba podle přírodních zajímavostí v okolí.




znak Kolina z odpadových surovin
Znak města Kolína vytvořili žáci 9.A a 9.B, společně s paní učitelkou Danielou Novotnou. Je vytvořen z odpadových surovin.



Podzimní radovánky
Podzimní radovánky

Tomáš Hála, 5.A

dráček Tak jako každý rok se podzim přihlásil o slovo, a tak děti vytahují draky a běží na nejbližší kopec a pouští své výtvory. Legraci si tak užijí nejen děti, ale i dospělí, kteří je doprovází.


Dopis od Pavlíny a Marušky
Dopis od Pavlíny a Marušky

Pavlína Novotná, Marie Koutská, 4.třída

dráček Ahoj, jmenuji se Pavlína a je tu se mnou kamarádka Maruška! A chceme napsat komix o drakovi. Drak je na to, abychom měli zábavu a abychom jenom neseděli doma u počítače nebo televize. S drakem je zábava. S drakem můžeme dělat lumpárny.


Poker
Poker

Štěpán Kubát, 8.B

Český poker se zvednul zase o něco výše. Postaral se o to Martin "Márty" Hrubý, který dokázal takřka neuvěřitelnou věc. Na zastávce EPT (Evropská pokerová tour) ve Vídni vyhrál 470 000 tisíc eur, což v přepočtu na české koruny přesahuje magickou hranici 10 miliónů!!!
Do turnaje ve Vídni nastoupilo něco kolem 240 hráčů se startovním stackem 30 tisíc, do druhého dne postoupila zhruba polovina hráčů přesněji 117. Ve druhém dni řádil "Márty" jako černá ruka, v průběhu dne byl 3. v chipech a jednou se stal dokonce chipleadrem.
Martin zakončil den jako 30 v pořadí se stackem 228k. Do třetího dne postoupilo přesně 80 hráčů. Po odehraném třetím dni se udrželo ve hře pouze 24 hráčů, Martin byl 4. v chipech se solidním stackem 1,403,000. Čtvrtý den se hrálo dlouho do noci, až asi kolem 23 hodiny se rozhodlo o finálovém stolu, na kterém nechyběl ani Martin Hrubý. Martin se dostal na stůl s nejmenším stackem, který činil necelý milion v chipech. Dostal se až do heads-upu, kde bojoval s německým studentem ekonomie Eilerem. Márty měl sice dvojnásobnou převahu v chipech, ale nakonec v heads-upu prohrál, ale přesto bral neskutečných 470,000 eur.


*pár vysvětlivek pro nezasvěcené ve světě pokeru
stack - hodnota v žetonech, který má hráč u stolu
chip - žetony, dělí se podle hodnoty
chipleader - hráč s nejvyšším stackem v turnaji
heads-up - označuje se tak fáze


Draci
Draci

Štěpán Kubát & Filip Fuhrman, 8.B

Drak (saň pro samici) je mytické zvíře vyskytující se v pověstech a pohádkách. Jeho celosvětová rozšířenost má za následek značné podoby jeho vzhledu, velikosti a vlastností, kterými má drak disponovat. Obecně lze říci, že jde o mohutného samotářského tvora, připomínajícího hada nebo ještěra. Draci se liší počtem hlav - například v Číně je zobrazován zásadně jednohlavý, řecká mytologie znala draka stohlavého, v pohádkách mívá zpravidla lichý počet hlav, nejčastěji tři nebo sedm. Dále se draci liší v počtu nohou (nejčastěji dvě, čtyři nebo žádné), schopností létat a chrlit oheň ze svého krku.
Draci mají hlubokou historii pravděpodobně ve všech státech starověkého a středověkého známého světa. Například v Číně je drak označován jako jeden z národních zvířat. Ve starověké Číně se draci dělili na skupiny:
  1. Nebeští draci - střeží zemi bohů a slouží jim.
  2. Draci duchové - mají schopnost vyvolat déšť a vítr.
  3. Pozemští draci - žijí v mořích a řekách.
  4. Draci strážci pokladů - hlídají poklady.

Například ve vlajce Walesu se také zachoval. Dále se drak vyskytuje ve znaku Gruzie, kde je přemožen svatým Jiřím. Samozřejmě všichni víme, že drak figuruje i v kolínském znaku.
Zabití draka nebylo nikdy jednoduché, a proto ho zabíjeli vždy hrdinové a někdy i samotní bozi. Zabití draka znamená vítězství světla a dobra nad tmou a zlem.
Draci v současnosti pronikají především do fantasy literatury.


dráček 3
nakreslil Ondřej Matoušek, 7.B



Dračí lodě
Dračí lodě

Filip Fuhrman, 8.B

Dračí lodě se objevily před více než 2000 lety v Číně. Odtud jejich typické dračí hlavy na špici lodě a jejich celkové zbarvení. Jejich novodobá zmínka se datuje k roku 1976, kdy se uskutečnil první festival dračích lodí v Hong-Kongu. Odtud se sport bleskově rozšířil do celého světa, kdy k roku 2007 se této disciplíně aktivně věnuje přes 50 miliónů sportovců z více než 50 zemí světa.
Dračí loď je dlouhá 12,5 metrů, bez posádky váží kolem 250 kg má tvar otevřené kanoe s dračí hlavu na špici a dračím ocasem na zádi. V sestavě je maximálně 20 vsedě pádlujících závodníků (10 nalevo a 10 napravo) a bubeník, který sedí na špičce čelem k posádce a udává rytmus údery do bubnu a kormidelníkem stojící na zádi a řídící směr. Zpravidla se jede vždy v sudém počtu, jelikož by lichý počet závodníků mohl vychýlit loď. Závodí se v drahách na vzdálenosti 250, 500 a 1000 m. Dlouhá trať na 2000 m se jezdí na kola s otáčkami.
Před několika lety vyhráli Češi MS - a to jak v mužské, tak i ženské kategorii. Tento sport je nejtýmovějším sportem na světě, jestliže zvážíme, že na lodi je 22 aktivních členů posádky, na rozdíl třeba od fotbalu, kde je jich o polovinu méně. Loď s plnou posádkou může dosahovat i přes dvě tuny.


dráček 4
nakreslila Veronika Marie Kokošková, 5.A



Redakční rada
Redakční rada

Na časopisu Dvojka se podíleli:

Časopis sestavili
Štěpán Kubát
Filip Fuhrman
Obrázky upravili
Martin Kašpar
Příspěvky z dětí dolovali
Klára Holoubková
Hana Martínková
Nesměle radili
Mgr. Monika Coubalová
Mgr. Vladimír Hradecký