škola
facebook
logo školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943
škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
Aktuality Kontakt Informace o škole Historie školy Časopis Dvojka Soutěž PLUS Počítačové kurzy Projekty Mapa webu
Studijní webŠkolní poštaZměna obědůŠkola OnLine
Druhé číslo - 2011/2012
listopad 2011

obálka
nakreslila Sára Smetanová a Michaela Zapletalová




Kolín
Kolín

Jakub Procházka, 9. B

Podle dnešních zdrojů se přesně neví, jak jméno Kolín vzniklo. Pravděpodobně vzniklo ze staročeského slova "koliti", což znamená zatloukat kůly, které se musely zatloukat kvůli častým záplavám v dnešním Starém Kolíně. Po několika letech byla vytvořena nová osada na polohově výhodnějším místě. Později si královské město vzalo staré jméno osady.


Kolínští draci
Kolínští draci

Michaela Křivánková, 9. B

Nebudeme si nic nalhávat: Brno je proti Kolínu malinká tečička, sice ne rozlohou, ale rozhodně co se týče draků ve znaku. Oproti Brnu máme rovnou dva živé draky, alespoň jak nám říká pověst. Vlastními slovy něco k pověsti: drak se každou noc proměňoval do lidské podoby. A jak to tak bývá, jednou v okně zahlédl dívku a navzájem se do sebe zamilovali. Jednou ji přišel požádat o ruku, její otec ho však vyhnal. Dívka z nešťastné lásky skočila do Labe. Ale aby to neskončilo nešťastnou láskou, přeměnila se také na draka a zůstala se svým vyvoleným mládencem. A od té doby má Kolín své dva draky. Povídá se, že kdo je zahlédne, má štěstí. A nejspíš je toto jedním z důvodů, proč se dostali draci do znaku města Kolína.


Proč je drak v kolínském znaku?
Proč je drak v kolínském znaku?

Michaela Zapletalová, Sára Smetanová, 8. B

Když byl Kolín ještě královským městem, přebýval v Prachovně veliký drak, který střežil město. Nikdo ho neviděl, ale nebyl snad člověk, který by o něm neslyšel. Když se jednou večer setmělo a město ztichlo, vrhla se na město armáda. V tu chvíli se drak probudil a letěl pomoci svým lidem. Lidé se už draka nebáli, a tak mu přinášeli různé dary a konali nejrůznější oslavy. Aby drak věděl, jak si jej lidé váží, dali jej do kolínského znaku. Někteří lidé si myslí, že se mezi ně drak v nejhorších dobách vrátí.


Historie města Kolína
Historie města Kolína

Tomáš Kožina, 8. B

Kolín byl založen relokací před rokem 1261 (první písemná zmínka) pravděpodobně Přemyslem Otakarem II. Osídlena je však tato oblast nepřetržitě již od pravěku, přítomnost Slovanů lze doložit už v 6. století našeho letopočtu. Z příkazu krále Přemysla Otakara II. bylo vybudováno městské opevnění z dvojitého pásu kamenných hradeb. Středověké město bylo chráněno i mohutným tokem Labe, ale i jeho protější břeh byl opevněn.
Ve slavné listině Kolínským, vydané 24. května 1285, bere král Václav II. měšťany královských měst pod svou ochranu proti šlechtě a dává jim zároveň některá neobvyklá práva, a dokonce jim dovoluje, aby proti násilnostem šlechty tvořila svépomocné obranné spolky. Touto listinou tak byl rozhodnut dlouholetý spor mezi šlechtou a městy o to, kdo koho může soudit. Od té doby neměli páni a rytíři právo "pohánět měšťany před nepříslušné soudy", ale museli vždy žádat přímo krále o slyšení.


Karlovo náměstí - Kolín
Karlovo náměstí - Kolín

Hana Martínková, 9. B

Jako každé město, tak i Kolín má své náměstí, jménem Karlovo. Na náměstí nás dovedou čtyři kolínské ulice: Pražská, Kouřimská, Husova a Zámecká.
Na náměstí nás okouzlí radnice z 15. století. Ovšem nenalezneme zde jenom radnici, ale i 22 domů, kašnu a morový sloup se sochou Panny Marie. Ke změně vzhledu domů došlo po velkém požáru v roce 1734. Když se pořádně rozhlédneme po náměstí, zjistíme, že je zde plno domů, které dříve sloužily jako hostince s ubytováním. Domy měly i svá jména: U Bílé labutě, U Černého orla, U Zlatého lva, U Jelena, U Zlaté štiky... Morový sloup byl vztyčen roku 1682 na paměť velkého moru v roce 1680. Přeji vám krásnou procházku po Karlově náměstí.


Náměstí dnes

Náměstí dříve

Novodobá a stará podoba Kolínského náměstí.
Rozdíl vidíte sami.



Podzimní ráno na Ostrově
Podzimní ráno na Ostrově

Zuzana Pražáková, 9. B

Vlak odjel. Lidé odešli. Stojím sama na prázdném nástupišti. Je ráno. Podzimní. Sychravé. Nevlídné. Od úst mi stoupají obláčky páry. Zachumlám se více do svého teplého kabátu.
Náhle uslyším zvláštní dupot a řinčení. Po točitém schodišti železničního nadchodu běží osamělý člověk. Míjí mě. Těžce dýchá, soustředěně se dívá před sebe, míří přes lávku na kolínský Ostrov. Něco podivného mě nutí jej následovat. Mé nohy se jako kouzlem samy dají do pohybu a náhle kráčím po klikatých pěšinkách ztichlého Ostrova. Pod botami mi křupe jiskřivá jinovatka, pestrobarevné listí dubů a javorů rozjasňuje sychravé ráno, v korunách tajemně šumí, ale jinak je ticho. Ztichlé je dětské hřiště i atrium, kde zejména v letních měsících zní dětský smích a hudba.
Náhle mě opět míjí ranní běžec. Vrací se. Kouzlo se ztrácí. Z dáli opět slyším auta, rachot vlaků a jiné zvuky města. Podívám se na hodiny. Je čas odejít.


Hradby Kolína
Hradby Kolína

Zuzana Pražáková, 9. B

Město Kolín bylo chráněno dvojitou hradbou, tvořící kolem něho veliký oblouk, jehož tětivu tvořila jednoduchá, cimbuřím opatřená zeď na příkrém srázu nad řekou. Příkaz k vystavení hradeb dal Přemysl Otakar II. Hradební zdi, zpevněné baštami, byly prolomeny čtyřmi branami: Klášterskou, Labskou, Čáslavskou a Kouřimskou a na severozápadní straně ještě malou brankou k Labi. Později byla postavena nová, takzvaná Pražská brána.
Chceme-li dnes shlédnout kolínské hradby, můžeme při tom navštívit starou židovskou synagogu. Zde se dostaneme na venkovní ochoz hradeb a můžeme tu i objevit starou baštu. Za hradbami se nachází nákupní středisko Billa a je zde dokonce možno zahlédnout i budovu 2. základní školy.


O jakou jde památku?

Víte, o jakou historickou památku Kolína se jedná?



Starý židovský hřbitov
Starý židovský hřbitov

Marta Čablíková, 5. třída

Jeho vznik se podle nejstaršího nalezeného náhrobku udává kolem roku 1418. Pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí.
Na ploše hřbitova je rozmístěno více než 2500 náhrobků z 15. - 19. století. Nejstarší zachovalé náhrobky pocházejí z roku 1492. Jsou zde i mladší pískovcové náhrobky z 16. století. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století, zhotovené z pískovce a červeného mramoru. Svým charakterem jsou shodné s náhrobky ze starého židovského hřbitova v Praze. Nejmladší náhrobky z 18. a 19. století se opět vracejí k jednoduššímu typu výzdoby.
Nejvýznamnější náhrobek je velký renesanční náhrobek Chadima ben Sinaje z roku 1624. Chajim ben Sinaj byl kolínským rabínem, zároveň vykonával funkci zemského rabína v Čechách a rektora místní židovské školy.
Po starém židovském hřbitově v Praze je kolínský starý židovský hřbitov druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.


Starý židovský hřbitov



Anketa
Anketa

Martin Kašpar, Matouš Franc, 9. B

Nejhezčí místo A jaká byla otázka?

Kolín je moc hezké město. Jaké myslíš, že je na něm nejhezčí místo?

  1. Městská Radnice
  2. Škola
  3. Katedrála sv. Bartoloměje
  4. Kmochův ostrov


David Ježek, 3. A - To je těžké, ale myslím, že naše škola.

Bára Horáčková, 3. A - Já asi souhlasím s Davidem a také jsem pro školu.

Jan Šimurda, 5. A - Já si myslím, že v celém městě je nejhezčí naše radnice.

Nikol Šmikmátorová, 5. A - Z těchto míst je docela těžké si vybrat, ale domnívám se, že ostrov.

Jan Hrudka, 7. B - Asi to už někdo řekl, ale myslím, že radnice.

Daniela Březinová, 8. A - Asi. (přemýšlí) ...myslím, že ostrov.

Bára Krčíková, 8. B - Ostrov. Určitě to bude on.

Petr Novotný, 9. B - Já jsem pro radnici.

Václav Holeček, 9. B - Asi radnice.

Paní učitelka Slavíčková - Mně se líbí radnice.




Železniční stanice Kolín
Železniční stanice Kolín

Vít Jirovský, Jan Bína, 8. B

Železniční stanice v Kolíně byla vybudována v době první vlny stavby železnic na území českých zemí v letech 1842 - 1845. Železniční trať vedla z Vídně přes Brno, Olomouc, Českou Třebovou, Pardubice, Kolín do Prahy. Naplánovaná byla i spojnice s Berlínem. Stavba byla započata roku 1843 a skončena 20. srpna 1845. Slavnostní vlak táhly lokomotivy označené jako "Prag" a "Olmütz". Protože se změnil kulturní i hospodářský rozvoj v Kolíně, nádraží přestalo vyhovovat, a tak bylo ještě před první světovou válkou přestavěno. V první etapě bylo postaveno nákladové nádraží, na kterém práce skončily roku 1936, a v roce 1937 byla zahájena druhá část přestavby přijímací a administrativní budovy. V roce 1942 byla zahájena stavba lokomotivního depa a dílen pro opravy lokomotiv. V dnešní době je železniční stanice Kolín uzel pěti dopravních směrů. Leží v jednom z železničních koridorů a v budoucnu jím zřejmě povede i koridorová trať Drážďany - Budapešť. Nádraží má plochu přes 83 hektarů. Denně jím projde nejméně 10 000 cestujících, v ranní špičce až 950 osob za hodinu. Cena jízdného se každý rok mění.


Skaut - Havrani
Skaut - Havrani

Ota Strnad, 8. B

Sedmý oddíl Havrani Kolín byl založen roku 1938, když se oddíl Vlci rozdělil na čtvrtý oddíl Vlci a sedmý Havrani. V roce 1940 byl kvůli nacistickému režimu zrušen. Poté se podařilo jej obnovit v roce 1945, ale ani tentokrát nevydržela funkce nijak dlouho, a tak byl komunistickým režimem v roce 1950 opět zrušen. A roku 1968 byl po Pražském jaru společně s obnovením Skautingu oddíl opět postaven na nohy, ale nebylo to jako dříve. Začal se vytrácet skautský duch, sama touha po tom být skautem byla, ale nebyla touha být havranem. Oddíl, ač rozpadající se, stále fungoval, ale byli v něm spíš dospělí než mladí. V letech 2005 - 2006 přišla do oddílu nová krev. Na začátku přišlo asi jen pět kluků a z těch asi jeden odešel. Do roku 2006 bylo v oddíle asi jenom šest nebo sedm dětí, ale na rozhraní roků 2006 a 2007 začali přicházet další. Já, společně s jedním spolužákem jsme byli mezi prvními. Od té doby uplynulo mnoho táborů, výprav a schůzek a dnes má oddíl přibližně 30 kluků a 6 velitelů. Dnes jenom z naší školy chodí do oddílu asi pět kluků. Od roku 1938 i přes všechny zákazy, příkazy a pokusy zrušení oddílu havraní hvězda stále stoupá. Za těch sedmdesát tři let jsme dokázali něco, co některé oddíly nedokázaly a rozpadly se. Havraní víra ve skautské tradici udržela oddíl nad vodou, a jak jsem již jednou řekl, hvězda stále stoupá.


Další osobnosti
Další osobnosti

Veronika Hutlová, 9. B

Jednou z nejznámějších a doposud připomínaných osobností Kolína je František Kmoch (1848 - 1912). František Kmoch byl českým dirigentem a skladatelem dechové hudby. Podle Kmocha je nazván Kmochův ostrov (kde má svůj pomník se sochou), Kmochova ulice, Kmochův Kolín (od roku 1961 organizuje město Kolín každoročně festival dechových nástrojů a průvod městem, kam se pravidelně sjíždějí dechové orchestry z celé Evropy), Městská hudba Františka Kmocha (kapela s dlouholetou tradicí) a naproti kolínskému divadlu je dům s pamětní deskou, kde Kmoch žil. Roku 1998 při příležitosti 150. výročí jeho narození vydala Česká národní banka stříbrnou pamětní minci s jeho portrétem v hodnotě 200 Kč. Kmoch je považován za nejoblíbenějšího českého skladatele pochodů. Jeho dílo zahrnuje asi 500 skladeb, z nichž mnohé zlidověly.


Jaká je to osobnost Kolína?

Poznáte, o kterou známou osobnost Kolína jde?



Komiks
Komiks

Jiří Křeček, 7. B

komiks



Redakční rada
Redakční rada

Na časopisu Dvojka se podíleli:

Časopis sestavil
Filip Fuhrman
Obrázky upravil
Martin Kašpar
Příspěvky z dětí dolovali
Klára Holoubková
Hana Martínková
Nesměle radili
Mgr. Monika Coubalová
Mgr. Vladimír Hradecký