škola
facebook
logo školy
ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943
škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů
Aktuality Kontakt Informace o škole Historie školy Časopis Dvojka Soutěž PLUS Počítačové kurzy Projekty Mapa webu
Studijní webŠkolní poštaZměna obědůŠkola OnLine
První číslo - 2013/2014
listopad 2013

obálka
nakreslila Michaela Karešová, 9.B




Historie naší školy
Historie naší školy

Zuzana Zapletalová, 5. B

Úředně naše škola vznikla ve školním roce 1904/05. První roky však sídlila v nevyhovující budově na náměstí Republiky. V roce 1908 byla dostavěna a otevřena nová školní budova, ve které se učíme i my.
V roce 1912 školní rada zřídila při škole pomocnou třídu "pro dítky neplnosmyslné obojího pohlaví". Dnes školu navštěvují jen žáci povětšinou plnosmyslní... Normální chod školy trval do 1. světové války, kdy v letech 1914-1919 začala škola fungovat jako lazaret (nemocnice pro raněné). Další přerušení chodu, bylo v období 2. světové války, kdy školu zabrala německá okupační armáda. Na konci války zde zřídili léčební ústav. Od září 1945, až dosud, již budova sloužila žákům a jejich studiu. V průběhu let se měnil jen její název od "Obecné školy prezidenta dr. Edvarda Beneše" přes Národní školu a Úplnou osmiletou střední školu až k dnešnímu názvu Základní škola Kolín II., Kmochova 943.
V letošním školním roce navštěvuje naši školu 349 žáků, kteří jsou zařazeni do 16 tříd. O ně se stará 24 učitelů, 1 pedagogická asistentka, 5 vychovatelek a vychovatelů a dalších 10 nepedagogických pracovníků.
Na druhém stupni je v každém ročníku jedna třída specializovaná na matematiku a přírodovědné předměty. Znamená to, že tito žáci mají více hodin matematiky, fyziky a chemie.


Básnička o Kolíně
Básnička o Kolíně

Judita Hájková, 5. B

Kolín město mé,
Otakarem II. stvořené.
Máme tu chrám svatého Bartoloměje,
synagogu, kde se každý žid poměje.
Krásné náměstí tu stojí,
v restauracích lidi pojí.
I trhy tu jsou,
kam lidi jdou.
Je tu krásný Kmochův ostrov,
i Kolín měl mnoho významných osob.
Kolín město mé,
ano, je úžasné.



Historie květin
Historie květin

Gabriela Růžičková, 7. B

Pravěké rostliny

Co si představíte, když se řekne pravěk? Dinosaury, pravěkou krajinu, hluboké vody, močály... Málokdo si, ale vybaví rostliny. A však i ty mají v naší historii významné místo. Vlastně jen díky rostlinám si teď prohlížíme tento časopis. Ptát se, kde se vzala první rostlina, je jako ptát se, kde se vzalo první vejce. A proto žádné datum není úplně přesné. Rostliny vznikaly již velmi raně v historii Země a nejprve byly představovány jednobuněčnými zelenými řasami. První vyšší rostliny vznikly zřejmě z řas parožnatek (nejsložitější zelené řasy) a zde také jsou kořeny suchozemských rostlin. Kdesi dávno se rostliny vyskytovaly na celé Zeměkouli. Nekonečné lesy však člověk pokácel a spálil. A tím narušil rovnováhu přírody. Rostlin z pradávných období je ještě celá řada, některé dokonce pěstujeme i v bytových podmínkách. Dokonce i uhlí pochází z rostlin, které tu byly před několika sty lety. Takže uhlí je velmi staré. Jestli jste se někdy koukali na filmy z pravěku, mohli jste si všimnout obřího hmyzu, který svojí velikost dostal díky rostlinám. Jelikož kdysi bylo mnoho obrovských zelených rostlin, bylo i mnoho kyslíku. Tím pádem těla živočichů mohla být větší.
kytka
nakreslila Gabriela Růžičková, 7. B



V čase zpět s našimi učiteli
V čase zpět s našimi učiteli

Natálie Pavlíčková, Aneta Hoznauerová, 9. B

Mgr. Monika Coubalová:

1. Kde jste studovala? (ZŠ, SŠ, VŠ)
Základní školu v Pečkách, Gymnázium Nymburk a potom Univerzita Hradec Králové.

2. Jaký byl váš nejméně oblíbený učitel a proč?
Neměla jsem ráda fyziku a chemii.

3. Co Vás dokáže o hodině nejvíc rozzuřit? A jak třídu popřípadě žáka potrestáte?
Nechuť do práce u žáka. Trest? Donutím ho pracovat.

Bonusová otázka:
4. Co uděláte, když Váš syn přinese domů špatnou známku nebo poznámku?
Poznámky nenosí, protože je na gymplu. Známek už si nevšímám.





Mgr. Jana Linhartová:

1. Kde jste studovala? (ZŠ, SŠ, VŠ)
Základku jedničku, Gymnázium Kutná Hora a Pedagogická škola v Hradci Králové.

2. Jaký byl váš nejméně oblíbený učitel a proč?
No, asi paní učitelka na chemii. Proč? Protože nám nikdy nic neukázala a nikdy nám nic neřekla, akorát to bylo všechno takový hrozně strohý. A ještě byla hrozně nepříjemná.

3. Co Vás dokáže o hodině nejvíc rozzuřit? A jak třídu popřípadě žáka potrestáte?
Tak rozzuřit, nejvíc asi otázka: "K čemu to potřebujeme?". "To v životě nebudu potřebovat." Takovéhle otázky, tohohle typu. A ještě taková nepozornost a takový tyhlenc ty otázky. Potrestání? Pár facek Vám dát nemůžu, tak co mi zbývá jinýho než vynadání, poznámka, domácí úkol.

Bonusová otázka:
4. Teď jste se vrátila z mateřské dovolené, jak jste se těšila zpět do školy?
To jsou úžasné otázky. Tak půl na půl, na jednu stranu furt je to práce, furt je to zaměstnání, nějaká povinnost. Na druhou stranu, matika s fyzikou mě baví, takže. Ty pokusy, co děláme, prostě mě to baví...





paní učitelka Kroupová PaedDr. Zdeňka Kroupová:

1. Kde jste studovala? (ZŠ, SŠ, VŠ)
Tak základní školu jsem studovala v Týnci nad Labem, Gymnázium v Kolíně, jednu vysokou školu v Praze - Karlovu univerzitu, druhou vysokou školu v Praze - Karlovu univerzitu a třetí vysokou školu v Plzni - Západočeskou univerzitu v Plzni. Chceš něco dál?

2. Jaký byl váš nejméně oblíbený učitel a proč?
Můj nejméně oblíbený učitel byla paní učitelka na dějepis. Jméno Vám říkat nebudu, protože je ještě naživu. Protože její hodiny se skládaly z toho, že přišla do hodiny, otevřela jakýsi sešit a celou hodinu četla a my jsme psali. Zkoušení se potom odehrávalo tak, že ona měla otevřený sešit a my jsme doslova odříkávali to, co nám ona minulou hodinu nadiktovala. Když jsme to neuměli, Eliško (Na kolegyni sedící naproti, měly totiž stejnou paní učitelku.) bylo zle.

3. Co Vás dokáže o hodině nejvíc rozzuřit? A jak třídu popřípadě žáka potrestáte?
Tak rozzuřit mě dokáže nejvíc, když děti lžou. To já nevím, jak Vás trestám? Já Vás netrestám (smích). A to je špatně asi (smích). No tak co Vám můžu udělat? Udělat na Vás "bububu", napsat Vám poznámku, ale víc toho stejně nemůžu, že jo.

Bonusová otázka:
4. Měla jste jako malá nějaké zvíře?
Měli jsme králíčky, měli jsme pejska a měla jsem želvičku a tu mi sousedi ukradli, ale to tam nepište. (smích) Tu mi sousedi ukradli a možná, že i slupli. Ještě něco?

Ne, to je všechno.
Tak já děkuju.





Mgr. Vladimír Škarvada:

1. Uvažoval jste ještě o nějaké jiné střední škole, než je kolínský gympl?
Ne.

2. Co jste studoval na vysoké škole a co Vás na tom bavilo?
Biologie, chemie a terénní výjezdy, to znamená do přírody.

3. Kde všude jste učil?
Základní škola Plaňany a Základní škola Kolín II.

4. Jaké země jste navštívil? Která z nich se Vám nejvíc líbila a proč?
Finsko, Rumunsko, Tanzanie, Keňa, Thajsko, Francie, Španělsko a myslím, že stačí. Finsko.

5. Jaký největší průšvih jste měl ve škole
Rozbité umyvadlo.

6. Jaký předmět jste měl nejmíň rád?
Matematiku.

7. Čím jste chtěl být jako malý?
Řidičem autobusu.

8. Váš názor na kšandy?
Kšandy nenosím.




Zábava pro nejmenší
Zábava pro nejmenší

Iveta Zvoníková, 9. B

spojovačka



Národní divadlo
Národní divadlo

Národní divadlo V neděli 6. 10. žáci přihlášení do Klubu mladého diváka navštívili pražské Národní divadlo. Sešli jsme se na vlakové zastávce v Kolíně a odtud odjeli až na konečnou stanici, Masarykovo nádraží. Po svých jsme se přemístili před divadlo, kde nás přivítali herci z představení, na které jsme následně šli. Poté jsme prošli zákulisím divadla, byli jsme i na jevišti a začali jsme bloudit. Nejdříve jsme nevěděli, že máme jít na balkon, ale potom jsme to zjistili a vše dobře dopadlo! Představení se jmenovalo Čarokraj. Hráli i známí herci, jako například Roman Janál, Vladimír Javorský, Petr Stach a další. Představení trvalo asi jednu a půl hodiny a moc se nám líbilo. Po skončení jsme samozřejmě jeli domů. Na vlakové zastávce na nás čekali rodiče, kteří už se na nás těšili. Tento výlet se moc povedl.


Okresní kolo ve stolním tenise
Okresní kolo ve stolním tenise

Michael Coubal, 8. B

Dne 17. 10. 2013 proběhlo okresní kolo ve stolním tenise, které proběhlo v Býchorech na základní škole. Zúčastnili se Jiří Křeček, který předvedl neuvěřitelnou souhru s Danielem Pychem a Michaelem Coubalem. Výsledek byl překvapující. 2. ZŠ Kolín obsadila první místo a tím pádem postoupila do krajského kola.


Evropský den jazyků
Evropský den jazyků

Jana Denková, 9. A

I v letošním roce se 26. 9. na naší škole konala soutěž "Evropský den jazyků". Do této akce se zapojila celá škola, od 1. do 9. tříd. Žáci se tímto mohli něco přiučit o státech v Evropě, o jejich jazycích. Přídavkem byly některé další zajímavosti včetně rozlohy, počtu obyvatel, státních vlajek apod. Po celé škole visely postery, kde bylo vše potřebné napsané, tímto se žáci zajímavosti mohli naučit denním viděním ve škole, popřípadě i opsáním či vyfocením a následným učením doma. Dovolila bych si za sebe i za celou školu znovu pogratulovat všem vítězům této soutěže. Absolutním vítězem se stala Nela Kraisingerová, 5. B, se 114 body z 1. stupně, která tak o jeden bod porazila i deváťáka, Jiřího Křečka, 9. B, a Tomáše Hálu z 8. B. Nejúspěšnější třídou 1. stupně se stala 5. B s průměrem 42,65 bodů na žáka a za 2. stupeň to byla 9. B s průměrem 73,39 bodů na žáka.
vlajky
nakreslila Nguyen Huong Ngoc Lan, 9. B



Podnikatelka
Podnikatelka

Juraj Kučák, 8. B

V hodině Informatiky jsme pracovali na projektu čtyř žáků ze Střední podnikatelské školy v Kolíně. Poté co jsme otevřeli školní poštu, jsme našli úkoly, které jsme měli splnit. Úkol byl vytvořit kopii dokumentu, který nám poslali. Byla to práce s Google Apps. Jednalo se o operační systém Windows 7. Měli jsme z Wikipedie opsat a následně upravit text. Buď se jednalo o typ písma, či jeho zvětšení/zmenšeni. Do této práce jsme následně vložili obrázek loga Windows 7, který, uváděl naši práci společně s nadpisem. Úkol nás bavil, a proto jsme pracovali velice efektivně a s horlivým nadšením. Poté, co jsme práci dokončili, jsme již zmíněnou práci poslali žákovi, který nám práci zadal. Jakmile si autoři přečetli naši práci a následně ji opravili, poslali nám nazpět zprávu, ve které nás zasvětili do chyb, pokud jsme některé učinili.
práce v Google Apps



Na den středoškolákem
Na den středoškolákem

Jiří Křeček, 9. B

Dne 24. 10. 2013 jsme se zúčastnili na Střední podnikatelské škole Kolín projektu Na den středoškolákem. Na této akci byly obě deváté třídy. Žáci se rozdělili na výtvarné skupiny a na technické skupiny. Ty výtvarné si vyzkoušely profesionální fotografování nebo výrobu svého vlastního deníku, či malování olejovými barvami. Zatímco technické skupiny si také otestovaly profesionální fotografování, ale také práci ve 3D programu a vytváření příběhu s animovanou postavičkou. Být den středoškolákem bylo velice zajímavé a poučné. Upřímně řečeno si myslím, že jsem si se spolužáky zkusil spoustu zajímavých činností, ke kterým bych se za normálních okolností nedostal.
sestavování počítače
sestavování počítače


tvorba fotonotýsku
tvorba fotonotýsku



Počítačový kurz
Počítačový kurz

Gabriela Růžičková, 7. B

Dne 18. 10. 2013 proběhla u nás ve škole přednáška o Hardwaru (složení počítače). Zastavili se u nás dva mladí páni (studenti) z podnikatelské školy. Vyprávěli nám o různých součástkách počítače, jako jsou: klávesnice, monitor, myš, mikrofon, tiskárna, základní deska, operační paměť, mechanika = vypalování a přehrávání CD apod. Některé z těchto věcí jsme si směli vzít do rukou, prohlédnout si je i potěžkat. Dále nám vyprávěli o různých druzích počítačů: základní počítač, herní počítač, profesionální počítač. Nakonec jsme kladli otázky a studenti podnikatelské školy (když to bylo možné) odpovídali. Pár mých spolužáků dávalo docela zajímavé otázky. Jako třeba, zda jde ze dvou počítačů, složit jeden. Z této hodiny jsme si odnesli nové zkušenosti a informace. Moje hodnocení - mně osobně tato hodina přišla zajímavá a užila jsem si ji.


Z deníku žáka Z
Z deníku žáka Z

Míša Veselá, 8. B

Milý deníčku, dnes ti napíšu o svém prvním dni na "Dvojce".
Ano, hodně jsem se tam bála, nikoho jsem neznala. První školní den mě šel doprovodit brácha. Nejtěžší bylo najít svou třídu. Úkol jsme nakonec splnili. Už tam byli skoro všichni. Nebylo už volné místo, tak jsem si sedla k jednomu nejmenovanému. Neřešila jsem to. Rozhlížela jsem se po třídě a koukala, jaké jsou tu holky, s kterými by se dalo bavit. Všechny se mi jevily jako elita, byl to jen takový pocit. Najednou na mě zavolal brácha, ať za ním jdu. Vstala jsem a před tabulí jsem skoro udělala provaz (smekavý botky), všichni se smáli (nedivím se, no, já a brácha jsme taky málem smíchy umřeli). Když jsem se vracela do třídy, tak jsem radši opatrně našlapovala. Sedla jsem si a přišla naše paní třídní. Vyptávala se nás, kde bydlíme, jestli máme zvířátko atd. Jeden můj chytrý spolužák odpověděl: "Zvířátko? No tak mamka má tátu..." Všichni vybuchli smíchy a jediný on se divil, co se děje, co je k smíchu? :)
Byl to super první den, i když jsem měla strach :)


Co nás baví - Móda
Co nás baví - Móda

Marie Petricjuková, 9. B

V módě by se asi mělo ujasnit pár lidem, co se prostě NENOSÍ. Nejvíc epická je dámská verze kombinace sandál s ponožkami, která je nejvíc sexy a je to trend naší republiky, kdo to nemá není Čech, a to baleríny s ponožkami. Co to má jako být? Jestli nechcete, aby vám byly vidět chlupy na nohou, tak si kupte tenisky! Nevím, jestli se hodně z nás inspirovalo jednou nejmenovanou bývalou paní učitelkou z naší školy. No tak ta nosila (patrně je nosí šťastně dodnes) baleríny s ponožkami v jednom kuse. Úplně nejlepší jsou ty tlustý huňatý ponožky na zimu, který každý používá na spaní, no ale najdou se i tací, kteří je nosí k balerínám a sandálům (sféék). Anebo když chcete mít vážně svážek jako avivážek, tak si vezměte opraný, děr plný fusekle po prabábče, který ještě nosila, když za druhý světový pletla svetry vojákům. Anebo víte co? Noste si to vesele dál, přece jenom jsou divný lidi potřeba (redaktorka si nechce připadat tak mizerně) a mít svůj styl je taky fajn. Noste si klidně i červenou a růžovou zároveň, kytičky a kostičky, jedny rifle celou základku a nebo klidně i kšandy, nejlíp se srdíčkama (divný, že je ještě nikdo z naší školy nemá). Kšandy forévr!


Vtipy
Vtipy

Jonáš Březina, Lukáš Kloc, 9. B

Jak se jmenoval Číňan, který vymyslel MP3?
Ničiuši.
Jak se jmenoval Číňan, který vymyslel stan?
Nacochata.

Pasou se dvě krávy na louce, jedna zvedne hlavu a řekne: "Buuuuu" a druhá: "No zrovna jsem to chtěla říct."

"Zajíčku, proč máš tak krátké uši?"
"Ale, protože jsem romantik."
"A kvůli tomu máš krátké uši?"
"No jo, včera jsem zasněně poslouchal, jak krásně zpívá skřivan a přeslechl jsem kombajn."

Jde zajíc po poušti, potká ho žirafa a ptá se: "Zajíci, proč za sebou táhneš ty dveře od auta?"
Zajíc na to: "Kdyby mně bylo horko, tak si otevřu okénko."

Sedí voják na pařezu a cucá patronu. Najednou patrona bouchne a roztrhne mu pusu od ucha k uchu. Přijde druhý voják a říká: "Ty blbe, ty se tomu směješ, ale mohlo tě to zabít!"

Blondýna listuje telefonním seznamem: "Novák, Novák, Novák... Teda to je neuvěřitelný, kolik ten člověk může mít telefonů!"

Kovboj rozrazí dveře do salonu, přijde k baru a povídá:
"Barmane! 10 litrů whisky do lavoru pro koně."
"A vy si dáte co, pane?"
"Já nic, já řídím!"

pejsek
nakreslila Natálie Pleskačová, 4. třída



Bubble tea
Bubble tea

Nguyen Huong Ngoc Lan, 9. B

Bubble tea neboli bublinkový čaj, je nápoj, který vznikl v osmdesátých letech dvacátého století v Tchai- wanu. Tento druh nápoje se nejdříve rozšířil v USA, Kanadě a posléze v Evropě. Jeho složení je černý nebo zelený čaj a na dně kelímku leží topiocové perly (kuličky). Tento druh nápoje má mnoho příchutí. A kdybyste chtěli ochutnat tento druh nápoje, tak můžete jít do Futura.

Bubble tea
nakreslila Nguyen Huong Ngoc Lan, 9. B



Komiks
Komiks

Filip Havrda, 9. B

Komiks



V čase zpět - Jak to vidím já
V čase zpět - Jak to vidím já

Marie Petricjuková, 9. B

V době, kdy byli naši rodiče v našem věku, bylo všechno tak trochu jinak, než je tomu teď. Místo toho, aby přišli ze školy a sedli za komp, tak poněvadž žádný neměli, šli ven (ne, nešli lovit dinosaury, jak si většina z nás myslí). I dnes spolu lidi chodí ven, ale v té době to nebylo tak, že si vyfotili pár fotešek na fejsbůšek, sedli na hodinu do Futura a tam postupně podrbali celý město. Jasně, i v té době se pomlouvalo, ale co si budeme povídat, bylo to o dost jinačí.
V době, o které mluvím, se nosilo vše možné: legíny ze silonu, sukně, blýskavé věci, barvy, takové disko, dá se říct. Ale zase si nemyslete, že jste šli po ulici a každý druhý vypadal jak disko Stu ze Simpsonů. Nosily se i vycpávky na ramenou, prý (??). Naše mamky a taťkové neměli smártfouny ani mp4. Měli gramofony a magnetofony. A taky céčka, hodně lidí je zná i dnes, nehorázně to letělo, hrála se s nimi hra, anebo se nosily jako náramky a pod. Žvejky pedro, hnusné tatranky a polárka, to bylo asi jako dnešní orbitky, snickers a magnum.
No a teď k publicistice. Myslíte, že pitomosti, co se píšou dneska, mohli otisknout i v době mládí našich rodičů? Nee, takové blbosti, co si dneska každý píše, nejspíš stejně jen pro sebe (protože teď se noviny zas tak nečtou), by zakázali. Taková byla doba, no. Jako se dneska vydává Blesk a jemu podobný, v té době to bylo Svobodné slovo, které ani svobodné nebylo, protože prostě proto.


Z hodin literatury
Z hodin literatury

Marie Petricjuková, 9. B

Úkol - Jak by mluvil Petr s Lucií, kdyby žili o století později?

Petr a Lucie - originál

Petr a Lucie "Ale tenkrát večer (pokračoval v myšlenkách), tenkrát večer v metru, řekněte, tak vy jste mě tedy viděla?"
"No ovšem."
"Ale ani jednou jste se ke mně neohlédla... Stále jste byla obrácena na druhou stranu... Vidíte, zrovna jako teď..." "Podívejte se na mne! Aspoň trochu! Nač se to tam díváte?"
"Na vás, jak se díváte na mou rukavici... Jen mi ji, prosím vás, neroztrhněte ještě víc!"
"Ach nezlobte se, prosím. Ale jak je možné, že to vidíte?"
Neodpověděla, ale v profilu potutelně se usmívající tváře uviděl, jak se směje koutek oka.
"Ach, vy šibalko!"


Petr a Lucie - 21. století

"Ale ten večer v podzemce si mě viděla?"
"Jasně."
"Ale nepodivala ses. Furt si koukala do blba. Jak teď." "Mrkni na mě aspoň trochu. Na co to koukáš?"
"Na tebe, jak zíráš na mojí rukavici. Hlavně mi ji prosimtě neroztrhni."
"Sorry. Ale jak to, že mě vidíš?"
Nic neřekla, jen bylo vidět, jak se z profilu usmívala.
"No, ty bláho!"

Ukázka z novely Petr a Lucie, od francouzského autora Romaina Rollanda, která popisuje osud dvou mladých lidí prožívající svou první a poslední lásku v kulisách 1. světové války.


Speciální teorie relativity
Speciální teorie relativity
Jev dilatace času
Jev dilatace času

Jan Hrudka, 9. B

Dilatace času je jev, který se projevuje změnou plynutí času (pro pozorovatele) u těles pohybuji rychlostí blížící se rychlosti světla. Pokud chceme zjistit rozdíl plynutí času v klidové soustavě a v pohybující se soustavě, jejíž rychlost se blíží rychlosti světla, potřebujeme vhodným způsobem měřit čas. Dilatace času se dá zaznamenat na světelných hodinách. Světelné hodiny jsou dvě rovnoběžná zrcadla, mezi nimiž kmitá kolmým směrem paprsek světla. Jedna perioda (jeden tik = paprsek se odrazí od horního zrcadla k dolním a zpět). Tento tik se dá zapsat pomocí vzorce:
Vzorec světelných hodin (v klidu):
vzorec světelných hodin (v klidu)  světelné hodiny

U pohybující se tělesa (třeba rakety) paprsek vyrazí, ale než doletí k druhému zrcadlu tak se raketa posune. Což znamená, že se paprsek nebude pohybovat svisle, ale po přeponě nějakého pravoúhlého trojúhelníku.
Odvěsny: vzdálenost světelných hodin a (rychlostí x Delta tau) děleno dvěma.
Přepona pravoúhlého trojúhelníků: (rychlost světla x Delta tau) děleno dvěma.
Když paprsek bude stoupat, utrží stejnou vzdálenost, jako když bude klesat. Díky tomuto pravoúhlému trojúhelníku budeme moci porovnat časy period obou těles.
Vzorec světelných hodin (v pohybu) podle Pythagorovy věty:
vzorec světelných hodin (v pohybu)  světelné hodiny v pohybu

Po úpravě vznikne vzorec, který popisuje vztah mezi časem naměřením v klidové soustavě a časem naměřením v pohybující se raketě.
výsledný vzorec



Stroj času
Stroj času

podle Terezy Novákové a Veroniky Vaňkové, 9. A

Stroj času



Křížovka
Křížovka

Marie Sehnalová, 9. B

Křížovka



Redakční rada
Redakční rada

Na časopisu Dvojka se podíleli:

Časopis sestavil
Jan Hrudka
Obrázky upravil
Jan Hrudka
Příspěvky z dětí dolovali
Kateřina Zapletalová
Natálie Pavlíčková
Nesměle radili
Mgr. Helena Kopřivová
Mgr. Vladimír Hradecký