Při pozorném čtení nejstarších zápisů v kronice nás zarazí, jaká pozornost je věnována některým učebním předmětům. Jde především o ženské ruční práce, německý jazyk, náboženská cvičení a vycházky. Ostatní předměty jako by neexistovaly, nikde ani zmínka o češtině, matematice i předmětech společenskovědního charakteru. Z toho je zřejmé, na co byl kladen důraz na počátku století – u dívek zejména příprava na rodinný život, u všech potom příprava na život v Rakousku – Uhersku.

Mnoho řádků v kronice nese název „Loyalní projevy“. Do takto nazvaných odstavců se zapisovaly zprávy o průběhu důležitých bohoslužeb, konaných u příležitosti narozenin starého mocnáře Františka Josefa I. nebo ostatních významných členů vládnoucí habsburské císařské rodiny.

Po vzniku republiky byly tyto slavnosti vystřídány oslavami životních výročí nejprve presidenta T.G.Masaryka a od 18.prosince 1935 pak presidenta Eduarda Beneše. Konaly se také velké vzpomínkové akce na počest slavných legionářských vítězství v době 1.světové války. V této souvislosti se v kronice objevuje jméno M.R.Štefánika ve spojení s jeho úmrtím a činností v zahraničním odboji.

Dočteme se také o oslavách „tisíciletí“, o vzpomínkové slavnosti 500. výročí basilejských kompaktát. Řada pravidelně se opakujících školních akcí byla věnována Janu Husovi, Janu Žižkovi, dále pak Aloisu Jiráskovi a Františkovi Palackému, Janu Kollárovi, kolínským rodákům a dokonce i velkému ruskému básníkovi A.S.Puškinovi.

Bývalo zvykem, že se pravidelně na konci školního roku žáci a žákyně představili veřejnosti a hlavně svým rodičům na žákovské besídce. Dokladem velké pozornosti, věnované jejich průběhu a přípravě, jsou do kroniky vložené programy.

Kronikáři věnují v nejstarších zápisech velkou pozornost i vlastivědným vycházkám. Pod tímto pojmem rozuměli učitelé seznamování žáků s městem a nejbližším okolím, později, ve třicátých letech zaměřili zájem i na poznání Polabí, Železných hor i státních hradů ve středních Čechách.