Učitelský sbor


Od roku 1904 až do roku 1948 bylo na škole zcela podle charakteru smíšené školy 5 mužských a 5 ženských učitelských míst a jedno místo ředitelské. Od školního roku 1948 až 1949 se v souladu s pokyny k provedení reformy školství změnil počet učitelských míst. Z celkového počtu 12 bylo 8 obsazeno ženami a 4 místa muži. Poměr zůstal stejný zhruba pět let. Složení tato koedukace neovlivnila. Z národní školy se v začátku školního roku 1953/54 stala všeobecná vzdělávací škola pro 1. až 8.ročník. Touto úpravou dochází ke změně ve vedení, kdy k řediteli přibyl 1 zástupce. Obsazení sboru bylo následující : 7 mužů a 11 žen. Počet mužů v následujících letech nepřekročil číslo 7.

Pokud se týká náboženského složení, byli učitelé do roku 1945 z 92% katolíci.

Do konce školního roku 1937/38 se učilo ve škole celkem 4 náboženstvím : katolickému, evangelickému, augšpurskému a mojžíšskému.

Celá řada učitelů působících na západní škola absolvovala učitelské ústavy v nedaleké Kutné Hoře a nebo v Chrudimi a v Praze. Do roku 1938 měli pouze 3 učitelé vysokoškolské vzdělání.

V období do roku 1938 se pouze 4 učitelé věnovali dětem mimo vyučování. Působili jako dobrovolní cvičitelé Sokola. Za povšimnutí stojí zmínka v kronice o válečné péči v době 1.světové války. Učitelky vyšších dívčích tříd se spolu se svými žákyněmi věnovaly zhotovování drobných předmětů ( kukel, rukavic, nátepníčků a ponožek ) pro vojáky na frontě. V letech 1915 – 1918 se pravidelně opakovaly žákovské sbírky železného šrotu. Výnosem c.k. ministerstva kultury a vyučování z roku 1915 museli žáci a žákyně vyrábět vojenské papírové podešve, které byly odevzdávány Pomocnému sboru. Jako legionář bojoval pozdější ředitel západní školy Antonín Moravec, který byl vedoucím představitelem Havlenovy župy čsl. obce legionářské.

Za druhé světové války se činnost učitelů značně odlišovala od předcházejícího válečného období. Žádný učitel neodešel na frontu ( v 1.světové válce odešli 4 učitelé ), to ale neznamenalo, že by s rukama v klíně čekali na osvobození. V odboji pracoval učitel Josef Zach, učitelka Anna Zdobínská a ředitel školy Jaroslav Petránek.

Na naší škole působilo několik významných učitelů. Velmi krátce v roce 1906/7 zde učil kolínský rodák a spisovatel Otakar Štorch – Marien. V pozdější době, prokazatelně v období 1.světové války, zastával funkci místního školního dozorce. Za povšimnutí stojí i působení Anny Kmochové, dcery hudebního skladatele Františka Kmocha, která hudební výchově dětí věnovala celý život. V okresní školní radě působil od roku 1904 i statkář a spisovatel František Leger. Pouze jeden školní rok 1932/33 učil na západní obecné škole jeden z nejlepších lidí Kolínska dr. František Dvořák, z jehož popudu byl ve třicátých letech na Kolínsku prováděn poprvé souvislý odborný archeologický výzkum. Za svou protifašistickou činnost byl v roce 1942 zatčen gestapem a popraven. K uctění jeho památky a zásluh je archeologické oddělení muzea nazváno jeho jménem.